Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Palestinci staví honosný prezidentský palác. Bude reprezentovat, tvrdí

  7:30aktualizováno  7:30
Palestinský prezident Mahmúd Abbás si staví honosný palác na Západním břehu Jordánu navzdory tomu, že je země ochromená finanční krizí. Tvrdí to izraelská strana. Palestinská samospráva však popírá, že by se jednalo o stavbu určenou k soukromým účelům. Luxusní budova má prý reprezentační účel.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás na arabském summitu v Egyptě (28. března 2015). | foto: Reuters

Projektem, který má sloužit jako prezidentský palác pro příjem zahraničních delegací, se pochlubila palestinská ekonomická rada pro vývoj a rekonstrukci (PECDAR). Na svém webu přiznává, že dostavba potrvá dva roky a vyjde na 13 milionů dolarů. Vše zaplatí palestinské ministerstvo financí.

Podle izraelského serveru Arutz Sheva projekt vypovídá o rozsáhlé korupci v palestinské samosprávě. List Newsweek však výdaje na palestinský palác porovnal s rezidencí pro izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. V květnu 2014 ji odsouhlasila vláda a má přijít na 188 milionů dolarů.

Palác má podle deníku Haaretz sloužit jako ústředí palestinské samosprávy a reprezentační prostory pro příjem zahraničních delegací. „Tvrzení, že palác bude soukromým domovem prezidenta Abbáse, jsou falešná,“ uvedla palestinská agentura Maan.

Komplex poblíž Ramalláhu se bude rozléhat na ploše o rozsahu 27 tisíc čtverečních metrů. Samotný palác zabere 4 700 metrů, další čtyři tisíce metrů připadne na administrativní budovy. Areál bude mít dvě přistávací plochy pro vrtulníky.

PECDAR se zabývá koordinací mezinárodní pomoci pro Palestince a dohlíží nad investičními projekty, které v Palestině mají země ze zahraničí. Instituce podléhá správní radě, kterou vede prezident Abbás.

K dalším projektům PECDARu patří sklad na léky za 4,5 milionu dolarů a nový soudní dvůr v Hebronu za 7,2 milionu. První projekt sponzoruje francouzská vláda, druhý Kanada.

Stavba v době finanční krize

Prezidentský palác chtějí financovat sami Palestinci. Celý rok však zemi sužuje finanční krize. Země nedostala 5,4 miliardy dolarů, což byla zahraniční pomoc určená na rekonstrukci Pásma Gazy zdevastované po posledním konfliktu v roce 2014 (více zde).

Svůj vliv mělo i to, že Izrael v lednu letošního roku zmrazil měsíční převod daní, které země vybírá pro palestinskou samosprávu. Židovský stát tak reagoval na snahu Palestiny začlenit se do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (ICC). Peníze byly zpětně vyplaceny až v dubnu (více čtěte zde).

Palestinci se na tyto převody od židovského státu totiž velkou měrou spoléhají při hrazení nákladů na provoz své vlády a při vyplácení mezd zaměstnancům ve veřejném sektoru.

Autor:


Témata: Izrael, Jordán, Palestina




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.