Kurájovo rozhodnutí sdělil výkonnému výboru Organizace pro osvobození Palestiny sám prezident Arafat.
"Oznámil, že abú Alá přijal nominaci na místo premiéra," řekl agentuře AFP vysoce postavený palestinský činitel, který nechtěl být jmenován.
"Palestinské vedení bude pokračovat v kontaktech na mezinárodní úrovni, aby budoucí vládě zajistilo úspěch a zabránilo nezdaru," poznamenal zdroj AFP.
Nový premiér se nelíbí Izraeli, který odmítá Kuráju podpořit, pokud nebude potírat terorismus.
"Je otázkou, co bude dělat," prohlásil jeden z izraelských činitelů doprovázející premiéra Ariela Šarona na pracovní cestě v Indii.
Kurája avizoval, že podle něj nemá smysl tvořit novou vládu, jestliže Izrael nezmění svou politiku vůči Palestincům a Jásiru Arafatovi.
"Uznají Arafata za legitimního předáka palestinského lidu, nebo ne? Jestliže nezmění způsob, jak s námi jednají, my tu vládu nepotřebujeme, a ani premiéra," uvedl Kurája.
Ahmad Kurája je umírněným lídrem a bývalým mírovým vyjednavačem, o němž se předpokládá, že by mohl pozvednout vadnoucí naděje na mír.
Arafat oznámil svému politickému hnutí al-Fatáh v neděli, že chce jmenovat Kuráju na místo zastávané dosud Abbbásem, který rezignoval v sobotu, když prohrál mocenský zápas s prezidentem.
Kurája byl mluvčím palestinského zákonodárného shromáždění od roku 1996, ale není mezi řadovými Palestinci příliš populární.
Dříve stál v čele průmyslového a investičního fondu Samid, který po léta podporoval finance OOP. Pochází ze zámožné rodiny a patří ke spoluzakladatelům hnutí Fatáh.
Byl klíčovým vyjednavačem v tajných rozhovorech s Izraelci v Oslu. Americký odborník na Střední východ Dennis Ross jej označuje za člověka, který "hluboce věří v mír s Izraelem a je proti násilí".
Kurája hojně cestoval v době, kdy Izrael omezil působení Arafata na jeho ústředí v Ramalláhu po větší část doby od prosince 2001. Kurája například navštívil Washington v únoru 2002 a jednal s ministrem zahraniční Colinem Powellem.
Kurája se také v únoru setkal s izraelským premiérem Arielem Šaronem, což znamenalo obnovení dialogu mezi oběma stranami. Šaron tehdy odmítl jednat s Arafatem.
William Quandt, profesor politických věd na virginské univerzitě říká, že Kurája by mohl být přijatelnější pro Washington než Abbás, v němž USA viděly hlavní naději na dosažení míru po jeho jmenování před čtyřmi měsíci.
Když byl podle Quandta Kurája mírovým vyjednavačem, měl "efektivní pracovní vztahy s některými umírněnými Izraelci".
"Nemá o nic větší, nebo snad má ještě menší lidovou podporu mezi Palestinci, než měl Abbás,“"připouští, avšak západní vyjednavači v Kurájovi prý našli oblibu. "Není vlastně ani moc jiný než Abbás," dodává Quandt.
 Ahmad Kurája hovoří s novináři ve své kanceláři. (8. září 2003) |
