Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ať na mír s Izraelem dohlédnou vojáci NATO, navrhují Palestinci

  14:23aktualizováno  14:23
Americká diplomacie má ještě zhruba dva měsíce na to, aby přivedla Izrael a palestinskou samosprávu k jednacímu stolu o mírovém uspořádání. Rýsuje se přitom možnost, že by na mír na palestinských územích dohlížely mezinárodní jednotky "třetí strany". Můžou to být vojáci NATO, navrhuje palestinská samospráva.

Izraelský voják prochází podél bariéry vytvořené okolo Západního břehu. | foto: Profimedia.cz

Možnost, že by na klid na palestinských územích na Západním břehu Jordánu dohlíželi vojáci NATO pod vedením USA, navrhl prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. 

Západní břeh Jordánu

Někdy také "Předjordánsko" je označení území na pravém břehu řeky Jordán. Do roku 1948 bylo součástí britské mandátní Palestiny. Pak oblast o rozloze zhruba 5640 km2 během izraelské války za nezávislost obsadilo tehdejší Zajordánsko, které Západní břeh 24. dubna 1950 anektovalo. Do roku 1967 bylo území součástí Jordánska. V takzvané "Šestidenní" válce obsadil Izrael a dodnes okupuje. Na území žije přes 2,6 milionů lidí, až 80 procent populace tvoří palestinští Arabové. Do dnešních dnů v oblasti vzniklo přes 240 izraelských osad. V těch a ve východním Jeruzalémě žije na půl milionu Židů.
Území od Izraele odděluje kontroverzní ochranná zeď, která má chránit izraelské civilisty před útoky radikálních islamistů z palestinského území. Po dokončení by celková délka bezpečnostní bariéry měla dosáhnout asi 760 km.

"Na dlouhou dobu a všude tam, kde chtějí, a to nejen na východních hranicích, ale i na západních hranicích, všude. Třetí strana může zůstat, aby uklidnila Izrael a chránila nás," nastínil Abbás během schůzky s šéfem americké diplomacie Johnem Kerrym.

Právě USA jsou nyní důležitým prostředníkem, přes kterého obě strany komunikují. "Smírčí mise" Johna Kerryho má však v dubnu skončit a do té doby by měla vzniknout platforma či návrh dohody, na níž budou Palestinci a Izrael v mírových rozhovorech a budoucím uspořádání dále stavět.

Kerry zatím připravuje klíčové principy, které by měly vést k mírové dohodě. Mezi ně by měl patřit bezpečnostní plán, původní hranice z roku 1967, uznání státu Izrael ze strany Palestiny a sdílení Jeruzaléma jako hlavního města obou států. Palestina by také nesměla mít svou vlastní armádu, ale jen policejní složky.

Například o uznání Izraele však Abbás nechce ani slyšet. Izraelští vojáci by však podle něj mohli na palestinské straně zůstat a to ještě dalších pět let. Za stejné období by ovšem museli noví izraelští osadníci palestinská území opustit. 

Nová mise, ale pro koho?

Pro Severoatlantickou alianci by to byla zcela nová mise. Ovšem možnost, že spojenečtí vojáci včetně třeba těch českých budou na klid skutečně dohlížet, je nejistá. Izraeli se totiž palestinský návrh příliš nezamlouvá. Premiér Benjamin Netanjahu nicméně účast třetí strany považuje za téma, které obě strany musí ještě promyslet. 

Západní břeh Jordánu

Západní břeh Jordánu

Podle českého velvyslance v Izraeli Tomáše Pojara se jako pravděpodobnější jeví nějaká mezinárodní kombinace s některými členskými státy NATO. Mise by se pak podobala například aktuálnímu nasazení mezinárodních jednotek MFO na Sinaji, které tam na základě dohody Izraele s Egyptem z roku 1979 dohlížejí na dodržování míru. A garantem by stejně jako na Sinajském poloostrově byly USA.

"Záleží na tom, jestli k nějaké dohodě dojde a jaká bude. Už nyní na palestinském území působí zahraniční experti a nelze v budoucnu vyloučit ani mezinárodní bezpečnostní misi, ve které budou hrát roli některé další země v čele s USA," konstatoval Pojar.

Podle expertů totiž Izrael pásmo palestinských území zcela do "cizích rukou" nesvěří. Alespoň prozatím. Chce mít jistotu, že hranice s palestinským územím bude z bezpečnostních důvodů stejně jako dnes prakticky neprostupná. Izrael také nikdy příliš neskrýval svou nedůvěru k mezinárodním mírovým misím jako třeba UNIFIL v Libanonu. Klíčový argument ze strany Izraelců je jasný: "když dojde na lámání chleba, kdo z třetí strany tam bude chtít umírat?"

Návrh takové bezpečnostní mise přitom není nijak nový. O vyslání mezinárodních sil včetně například vojáků z Jordánska už před lety diskutovali i tehdejší američtí a izraelští představitelé - prezident George W. Bush a premiér Ehud Olmert.

Palestinec se brodí sněhem ve městě Náblus na Západním břehu Jordánu.

Palestinec se brodí sněhem ve městě Náblus na Západním břehu Jordánu.

Nynější šéf americké diplomacie John Kerry nijak neskrývá, že proces postupného ustavení a smíření obou států bude nějakou chvíli trvat. "Proto je proces rozfázovaný. Podle mého názoru je však nejdůležitější přesvědčit lidi, že konflikt může být ukončen a že existuje rámec, ve kterém bude řešení ukotveno," prohlásil po své aktuální cestě po Blízkém východě Kerry.

Nepřítelem je nestabilita

Podle ředitele Centra pro studium národní bezpečnosti Haifské univerzity v Izraeli Dana Schuftana je nyní pro Izrael velmi obtížené efektivně spolupracovat se svými sousedy a úspěšně vyjednat s Palestinou podmínky mírového uspořádání. "Blízká budoucnost pro Blízký východ je jen násilí a nestabilita," řekl Schuftan během své návštěvy Prahy.

Důvodem je rozšiřování radikálních názorů arabské veřejnosti a jejich zvyšující se vliv na politické rozhodování.

Podle Schuftana, jenž od sedmdesátých let působil jako poradce na izraelském ministerstvu obrany i zahraničních věcí, byl člen Izraelské národní bezpečnostní rady i poradcem politických lídrů, vojenských důstojníků a zpravodajských služeb evropských zemí a USA, se v současnosti právě kvůli nestabilitě regionu nedá významného posunu v izraelsko-arabském mírovém procesu vůbec dosáhnout.

I přesto by se podle jeho slov měl Izrael, za podpory USA na půdě OSN, právě ze Západního břehu stáhnout. Nikoliv však kvůli tomu, aby tak bylo dosaženo míru, ale protože si Izrael jako stát musí zachovat svou židovskou identitu a předejít tomu, aby se stal "dvounárodním" státem, jak navrhují zastánci izralesko-palestinského usmíření. Tedy, že by existovaly dva svrchované státy založené na hranicích z roku 1967 s určitými výměnami území podle současné struktury osídlení.

"Dvounárodní řešení nemůže fungovat - není tam s kým mluvit, mají jiné hodnoty, jiné priority," konstatoval Schuftan. Sám Izrael přirovnává k lednímu medvědovi. "Může se těšit z mínus dvaceti stupňů, protože to znamená, že se blíží jaro".

Vývoj izraelsko - palestinské hranice

Vývoj izraelsko - palestinské hranice

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.