Uprchlík na makedonsko-řecké hranici u města Gevgelija (7. září 2015)

Uprchlík na makedonsko-řecké hranici u města Gevgelija (7. září 2015) | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Češi kvůli uprchlíkům propadli hysterii. Kdo je uklidní?

  • 1701
Krize s azylanty ukazuje, že Česká republika ani čtvrtstoletí po listopadu 1989 stále není západoevropskou zemí. Naši politici by měli společnost uklidnit a vystoupit s podobným projevem, který v pronesl slovenský prezident Andrej Kiska, píše ve svém komentáři Luboš Palata.

Nechceme, nedokážeme, nemůžeme...ozývá se už měsíce z Česka v souvislosti s uprchlickou krizí. Přitom toho po nás zase tak moc nikdo nechce.

Nejsme žádná cílová země současné vlny imigrantů, v nejhorším země tranzitní a „záložní útočiště“, když to už Němci nezvládnou. Většina Čechů však má pocit, že jsou stejnými odborníky na Sýrii, muslimy a Střední východ jako na pivo a fotbal a v Česku tak panuje masová hysterie, atmosféra ohrožení a konce evropské civilizace.

Nemusíme úplně sdílet postoje německé vlády Angely Merkelové, která nabídla možnost projít azylovou procedurou v Německu všem uprchlíkům z válečné Sýrie. Ale to také po nás nikdo nechce.

To, co po nás západní Evropa chce, a to stále tvrději a hlasitěji, je přijetí nějakých šesti až osmi tisíc lidí, kteří by u nás v Česku prošli azylovou procedurou. Pak by v Česku buď zůstali, nebo by se odstěhovali do Německa, nebo by byli nuceni se vrátit domů.

Místo Kisky Zeman, místo Faymanna Sobotka

Mezi vrcholnými českými politiky se za ty měsíce nenašel nikdo, kdo by pronesl klidný a vůči lidem prchajícím před válkou vstřícný projev, který by Čechy vyzval k tomu, aby jim pomohli. Ano, z mého pohledu bohužel máme prezidentem Miloše Zemana a ne Karla Schwarzenberga nebo Andreje Kisku.

Zeman není zřejmě v této své etapě života duševně ani fyzicky schopen pronést takový projev, s nímž před Slováky v pondělí předstoupil Andrej Kiska. Vyzvat k pomoci utečencům, říci lidem, že strach z toho, že několik set, nebo tisíc muslimů nezmění naši kulturu ani život a v neposlední řadě poděkovat těm, kteří uprchlíkům pomáhají.

„Chci poděkovat a vyslovit uznání všem občanům, kteří v uplynulých měsících a dnech namísto ‚my na Slovensku nemůžeme‘ řekli ‚i my na Slovensku pomůžeme‘. Spontánně, z vlastního rozhodnutí a bez politické podpory,“ uvedl Kiska. A zahanbil tím všechny středoevropské politiky, kteří dělají pravý opak, nebo mlčí.

Uprchlická krize

Ale abychom nezůstali jen u Kisky - podobné gesto vůči svým občanům udělal i rakouský spolkový kancléř. Werner Faymann v podobném duchu poděkoval těm Rakušanům, kteří pomáhali hladkému průjezdu vlaků s utečenci z Maďarska do Německa.

„Rakušanky a Rakušané v těchto hodinách, dnech a týdnech prokázali velkou ochotu pomoci, soucit a svornost a lidem v nouzi podali pomocnou ruku. Za to bychom jim rádi z celého srdce poděkovali,“ napsal Faymann ve společném dopise s vicekancléřem Reinholdem Mitterlehnerem. „Rakousko projevilo lidskost,“ dodal.

Sami se vydělujeme ze západní Evropy

Věřím a doufám, že lidé jako Bohuslav Sobotka, Jiří Dienstbier, Pavel Bělobrádek, či Daniel Herman nebo Martin Stropnický se od Faymanna, Kisky, nebo Schwarzenberga ve svém pohledu na uprchlickou krizi vlastně ani zásadně neliší.

Říkají i správné věci, například o ochraně vnějších hranic unie, ale to je jen půlka pravdy i celkového řešení krize. Možná by někteří z nich i chtěli říci to, co řekl Slovákům Kiska a Rakušanům jejich kancléř. Ale nedělají, nedělají to dost, nedělají to dost hlasitě. A naopak stále hledají důvody, proč něco nejde.

Česko, které odmítne přijmout dvě až tři procenta evropských azylantů (o moc víc nám ani ty nejhorší kvóty nenavrhují), se samo vyřazuje ze skupiny zemí, do které bychom přitom rádi patřili. Z té části kontinentu, které se říká západní, nebo chcete-li civilizovaná Evropa, a opět nás vrací na Východ. Se všemi důsledky, které z toho mohou časem vyplynout.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video