Demonstrace na Václavském náměstí v Praze u příležitosti 20. výročí upálení...

Demonstrace na Václavském náměstí v Praze u příležitosti 20. výročí upálení Jana Palacha. (18. ledna 1989) | foto: ČTK

Před 25 lety začal Palachovým týdnem rok pádu komunismu

  • 206
Od začátku roku 1989, v němž v Československu přišla o absolutní moc KSČ, uplynulo čtvrt století. Okamžiky, které drolily sílu režimu, ale přišly mnohem dříve než v listopadu zmíněného roku. Prvním velkým projevem nespokojenosti ve zmíněném roce byl lednový Palachův týden.

Režim, který na přelomu let 1988 a 1989 dosud stál na nohou - byť zchátralých - zastihl třetí lednový týden nového roku nepřipravený.

Původně se měl konat jen ohlášený, třebaže nepovolený pietní akt pěti opozičních iniciativ, jejichž zástupci chtěli uctít památku Jana Palacha, který se v roce 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci Československa.

Na Václavském náměstí ovšem květiny nikdo položit nemohl. Patnáctého ledna policie zadržela zástupce Charty 77, Českých dětí, Nezávislého mírového sdružení, Mírového klubu Johna Lennona i Společenství přátel USA a uzavřela prostor Václavského náměstí.

Palachův týden

Neděle, 15. ledna - Pořadatelé vzpomínky na Jana Palacha jsou zatčeni, přesto Václavské náměstí zaplňují demonstranti. Policie je rozhání, potyčky v centru Prahy trvají do večera.

Pondělí, 16. ledna - Při zatčení Václava Havla a dalších disidentů se lidé začínají shromažďovat. Policie opět zasahuje.

Úterý, 17. ledna - Lidé přicházejí samovolně, policie je opět rozhání.

Středa, 18. ledna - Policie překvapivě nezasahuje. Demonstrace pokračují dál s neztenčenou silou.

Čtvrtek, 19. ledna - V centru Prahy je více lidí než předtím a policejní brutalita sílí. Pamětníci označují zásah za nejhorší - policisté prý zvlášť cílili na mladé lidi.

Pátek, 20. ledna - Lidí na náměstí přichází už méně. Čtvrteční razantní zásah zřejmě zafungoval. Demonstranti jsou z náměstí vytlačeni.

Sobota, 21. ledna - Stovky policistů obkličují hřbitov ve Všetatech, aby zabránily lidem přinést květiny a uctít památku Jana Palacha.

Následoval nečekaný protest proti normalizační moci. Tisíce lidí opakovaně vyšly do ulic s vědomím rizika tvrdého zásahu pořádkových sil; vždyť 15. ledna první shromáždění skončilo zásahem Veřejné bezpečnosti s vodními děly, slzným plynem, obušky a psy.

Následovaly tisícové demonstrace v Praze a menší vzpomínkové akce a protesty na dalších místech republiky.

Řada lidí odnesla zásahy pořádkových sil zraněními, na 1 400 lidí včetně například Václava Havla či Alexandra Vondry zadržel Sbor národní bezpečnosti.

Týden protestů skončil v sobotu 21. ledna poutí k Palachovu hrobu, které se komunistické represivní složky snažily zabránit. Všetaty uzavřely takřka neprodyšně, přesto se disidentovi Stanislavu Devátému podařilo vhodit přes plot na Palachův hrob trnovou korunu.

Z dalších protestních akcí, které se konaly na konci 80. let, lze zmínit například "svíčkovou demonstraci" v Bratislavě v březnu 1988 (na dva tisíce účastníků), 21. srpna 1988 si v Praze deset tisíc lidí připomnělo výročí sovětské okupace. Několik tisíc lidí se shromáždilo i při 70. výročí založení Československa v říjnu téhož roku. Vznikla tak atmosféra chřadnoucího režimu, který své občany uměl už jen bít a rozhánět, což se mu 17. listopadu mělo definitivně stát osudným.

Za zásahy z let 1988 a 1989 byli odsouzeni tři vysoce postavení představitelé federálního ministerstva vnitra: Alojz Lorenc, Karel Vykypěl a František Kincl. Náčelník pražské a středočeské správy bezpečnosti Bohumil Carda dostal podmínku.

Při vzpomínkových akcích se bude promítat film Hořící keř:

Vzpomínkové akce ke 45. výročí sebeupálení Jana Palacha. Zdroj: FF Univerzity Karlovy


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video