Dopis našel historik Petr Blažek a objeví se v nové knize věnované Janu Palachovi, která vyjde příští týden.
"Navrhuji akci, jež se na první pohled může zdát bláznivá (možná, že bláznivá je), namísto nějaké demonstrace se mi jeví jako účelnější a efektnější obsadit rozhlas a vysílat výzvu ke stávce za zrušení cenzury a za Smrkovského. Domnívám se, že k této akci je dnes příznivá atmosféra (Colotka kandidátem za Smrkovského, prohlášení ÚV...). Možná, že podruhé se tak příznivá situace nenaskytne. Vlastní akci by mohla provést poměrně malá skupina, a teprve dodatečně by se kolem rozhlasu na pokyn rozhl. shromáždila masa studentů (nedaleko je budova VŠE s 3 000 posluchači),“ píše Palach v dopise studentskému předákovi Lubomíru Holečkovi z 6. ledna 1969.
O deset dnů později se na Václavském náměstí upálil.
Palach ale zároveň žádal, aby adresát návrh zničil a vůbec se jím nezabýval, pokud s ním nebude souhlasit. Dokument podle Blažka vysvětluje, proč Palach těsně před svou smrtí pozval do nemocnice právě Holečka.
"Palach na svůj dopis patrně od Holečka nedostal žádnou odpověď a možná i z tohoto důvodu se nakonec rozhodl pro jinou formu politického protestu. Měla nepoměrně více šokující podobu než násilné obsazení jedné budovy" píše historik.
Palachův návrh je podle něj také nepřímým dokladem toho, že údajná skupina dobrovolníků, jejíž členové se měli v případě nesplnění požadavků postupně upalovat, patrně vůbec neexistovala. "Těžko si lze totiž představit, že by Palach jako její člen adresoval radikální návrh člověku, kterého vůbec neznal," tvrdí Blažek.
Jan Palach se zapálil 16. ledna 1969 a tři dny nato zemřel. Svým činem chtěl upozornit na nesvobodu nastolenou po okupaci v srpnu 1968 a především na lhostejnost lidí k poměrům v zemi. V Palachových stopách šli další mladí lidé jako Josef Hlavatý, Miroslav Malinka, Blanka Nacházelová, Evžen Plocek a Jan Zajíc.
