Palác patřil i králi Jiříkovi

Staré Město - Těsně po polovině 12. století se začala oblast nynějšího Staroměstského náměstí a jeho nejbližšího okolí zaplňovat románskými obytnými, převážně kamennými domy. Nejvíce se jich zachovalo podél tehdejších cest v metropoli, které vedly přibližně stejným směrem, jako dnešní ulice Celetná, Karlova, Husova nebo Jilská.

Domy byly stavěny typicky románskou kvádříkovou technikou, jejich vnější podoba však byla různá. Objevili bychom zde jak domy, které stály uprostřed rozlehlých ohrazených dvorů a byly obklopeny dalšími stavbami hospodářského charakteru, tak i domy, které přímo přiléhaly k uliční čáře. Domy měly nejméně jedno patro a byly částečně zahloubeny do terénu. Na území Starého Města bylo nalezeno kolem sedmdesáti zbytků románských domů, ukrytých ve sklepích nynější zástavby.

Úroveň dnešního terénu je v průměru o dva metry vyšší, což bylo způsobeno hlavně hromaděním odpadků a umělými navážkami.

Mezi nejzachovalejší románské domy na Starém Městě patří bezesporu Dům pánů z Kunštátu a POděbrad číslo popisné 222-I v Řetězové ulici. Byl pravděpodobně založen již během druhé poloviny 12. století. Románský štít, který se dochoval v severní zdi dnešního prvního patra, naznačuje velikost původní stavby. Palác však nevznikl v jediném období a také v následujících stoletích byl mnohokrát přestavován.

V suterénu dnešního domu bylo objeveno původní románské přízemí, které se skládá ze tří místností. Jejich prohlídka je přímo učebnicovou ukázkou typických rysů románské architektury. Najdeme tu nejen používané opukové zdivo, ale i románská okénka a pole křížové klenby, svedená na střední pilíř. Zachovalo se tu i původní zdivo.

Na počátku 15. století vlastnil dům nejvyšší zemský písař Boček z Kunštátu, který byl příbuzný Jiřího z Poděbrad. Tomu dvorec patřil před rokem 1450, kdy bylo bývalé přízemí zvýšením okolního terénu změněno v podzemí. Tuto přestavbu však překryla raně renesanční přestavba v druhé polovině 16. století. Od roku 1579 palác vlastnil rod Hrzánů, kteří přistavěli druhé patro a mohutnou schodišťovou věž v jihozápadním nároží. Místnosti přestavbou získaly nové renesanční klenby.

Před půl stoletím byl v Domě pánů z Kunštátu a Poděbrad zahájen podrobný průzkum spojený se statickým zajištěním. Maximum dochovaných prvků bylo konzervováno a restaurováno a v domě byla otevřena stálá výstava o králi Jiřím z Poděbrad, o vývoji domu i o archeologických vykopávkách, které tu odborníci nalezli.

Prohlídku románského Domu pánů z Kunštátu a Poděbrad spojenou s procházkou po okolí pořádá Pražská informační služba ve středu 25. července. Sraz je v 16.00 hodin před objektem. Vstup 30 Kč + vstupné do objektu 30 Kč. 

Program dalších procházek v tomto týdnu:

sobota 28. července - Královská cesta
Sraz ve 14.00 hodin u Prašné brány. Vstup 30 Kč.

sobota 28. července - Z Koloděj do Královic
Sraz ve stanici městské hromadné dopravy Koloděje - autobus číslo 229 jede od metra A Skalka ve 12.36. Odchod po příjezdu autobusu. Vstup 30 Kč.

neděle 29. července - Ač zemřeli, ještě mluví
Připomínka významných osobností, které jsou pohřbeny na vyšehradském hřbitově. Sraz v 15.00 hodin před kostelem svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Vstup 30 Kč.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video