Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pákistánský soud zakázal Mušarafovi kandidovat ve volbách. Navždy

  17:16aktualizováno  17:16
Bývalý pákistánský prezident Parvíz Mušaraf už nikdy nesmí kandidovat na žádnou volenou funkci. Doživotní politickou "stopku" mu vystavil pákistánský soud. Mušaraf se přitom nedávno vrátil ze skoro pětiletého exilu právě proto, aby znovu vstoupil do politiky.

Soud nařídil zatčení Parvíze Mušarafa. | foto: AP

Úterní rozhodnutí je vůbec první svého druhu v zemi: pákistánské soudy ještě nikdy nikomu doživotně politickou činnost nezakázaly, napsala agentura Reuters. Mušaraf se s verdiktem nehodlá smířit, podle svých právníků se odvolá k Nejvyššímu soudu. 

Parvíz Mušaraf je považován přinejmenším za kontroverzní osobnost pákistánské politiky. Odvěkého kariérního vojáka vynesl k moci armádní puč v roce 1999. Od roku 2001 byl Mušaraf prezidentem, k čemuž si ale ponechal i funkci vrchního velitele vojska a náčelníka generálního štábu.

Jeho pád začal v roce 2007, kdy se Mušaraf dostal do hlubokého sporu s justicí. Onoho roku, konkrétně v říjnu, byl znovuzvolen prezidentem. Což ale soudci označili za protiústavní, neboť pákistánská ústava jasně oddělovala politiku od armády.

Vyhrocený spor vyřešil Mušaraf nakonec tak, že soudce počátkem listopadu odvolal a nechal zamknout v domácím vězení. V celém Pákistánu vyhlásil výjimečný stav, pozastavil platnost ústavy, poslal vojáky do studií státních televizí a rádií. Jeho postup vyhnal do ulice tisíce Pákistánců.

Veřejné protesty sílily a Západ, obrazně řečeno, tajil dech, neb se bál hrozícího chaosu v jaderné zemi. Výjimečný stav tehdy trval až do poloviny prosince 2007. Mušaraf byl ale nakonec přinucen se křesla náčelníka generálního štábu definitivně vzdát. Prezidentem zůstal.

Vražda Bhuttové

Drama však neskončilo. Tou dobou už byla zpátky v Pákistánu bývalá premiérka Benazír Bhuttová, pro mnohé hrdinka a symbol protimušarafovské opozice. Vrátila se po devíti letech v exilu a s Pákistánskou lidovou stranou chtěla v lednových volbách kandidovat do parlamentu.

Jenže koncem prosince 2007 byla Bhuttová zavražděna při bombovém atentátu na předvolebním shromáždění v Rávalpindí. Okamžitě se vyrojily spekulace, že ve vraždě má prsty ne-li sám Mušaraf, pak jistě jeho lidé.

Parlamnentní volby se pak konaly v únoru 2008 a vyhrála je (málo překvapivě) "bhuttovská" opozice. Ta byla samozřejmě v následujících měsících s Mušarafem v hlubokém sporu a hrozila, že ho požene k soudu a nechá ho z prezidentské funkce odvolat. Mušaraf nakonec tlaku podlehl a v srpnu 2008 rezignoval. A v podstatě okamžitě odešel do exilu.

Volby budou klíčové

Vše popsané se teď Parvízi Mušarafovi vrací. Bývalý prezident přijel zpátky do země letos 24. března. I přes to, že si byl vědom hrozícího vězení. Pákistánský soud na něj totiž vydal zatykač kvůli oné údajné účasti na vraždě Bhuttové.

Mušaraf přesto přijel - s tím, že se v polovině května bude ucházet o poslanecký post v parlamentních volbách. Měl to být jeho politický "comeback". Jenže už v polovině dubna, tedy jen pár týdnů po návratu z exilu, se Mušaraf ocitl ve vazbě. Právě kvůli událostem z roku 2007, tedy odvolání soudců a vyhlášení výjimečného stavu.

Minulý týden pak byl Mušaraf i formálně zatčen - pro změnu v souvislosti s atentátem na Bhuttovou. Soud mu zakázal kandidovat v květnových volbách. Mušaraf se prostřednictvím svých právníků odvolal. A výsledek se dostavil teď: nejen, že nesmí kandidovat teď v květnu, ale už nikdy.

"Bývalý diktátor nařídil uvrhnout vysoce postavené soudce a jejich rodinné příslušníky do domácího vězení a dvakrát porušil ústavu země," zdůraznil při čtení verdiktu soudce Muhammad Chán. A kromě doživotního zákazu politické činnosti hned také prodloužil exprezidentovu vazbu do 14. května. Volby budou jedenáctého.

Nadcházející hlasování považují analytici za klíčové. Po letech vojenské vlády je to nyní poprvé, kdy svůj mandát dokončí demokraticky zvolená civilní vláda. Za favorita voleb je považován někdejší premiér Naváz Šaríf, muž, kterého Mušaraf svrhl vojenským pučem v roce 1999.

Pešávár, Pákistán

Pešávár, Pákistán

Autor:


Témata: Nejvyšší soud




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.