Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pákistánský soud obvinil Mušarafa z podílu na vraždě Bhuttové

  13:59aktualizováno  13:59
Když se letos na jaře vracel z exilu, plánoval politický comeback a říkal, že jede "zachránit Pákistán". Místo toho je ale Parvíz Mušaraf, bývalý prezident, v domácím vězení a čelí vyšetřování v několika kauzách včetně vraždy expremiérky Bhuttové. Soud jej v úterý oficiálně obvinil, že se na vraždě podílel.

Parvíz Mušaraf | foto: Reuters

Benazír Bhuttová zemřela na samém sklonku roku 2007, po atentátu, který se odehrál na jejím předvolebním mítinku ve městě Rávalpindí.

Benazír Bhuttová

Benazír Bhuttová

Parvíz Mušaraf byl tehdy prezidentem, v zemi se schylovalo k parlamentním volbám a Bhuttové Pákistánská lidová strana v preferencích sílila takřka každým dnem.

Po smrti expremiérky se Pákistán propadl do politického chaosu, z něhož nakonec Mušaraf, někdejší dlouholetý vrchní velitel mocné armády a prezident v jedné osobě, vyšel jako poražený. Svého času nedotknutelný vládce Pákistánu odešel do exilu.

Jenže letos na jaře usoudil, že je čas na návrat. Jeho poradci jej prý varovali, aby to nedělal. Ale on si nedal říct, přijel zpátky s tím, že bude kandidovat ve volbách a "zachrání Pákistán". Místo toho byla ale vcelku záhy zatčen.

Mimo jiné kvůli podezření z velezrady. Té se měl dopustit tím, že v onom celkově dramatickém roce 2007 odvolal nejvyšší soudce a vyhlásil výjimečný stav. Anebo kvůli údajnému podílu právě na vraždě Bhuttové.

Ne, Mušaraf nenastražil bombu ani nezmáčkl spoušť - z toho jej soud neobvinil. Nicméně coby vládce země nedokázal expremiérce, která se sama toho roku vrátila z dlouholetého exilu, zajistit dostatečnou bezpečnost. Nedokázal její vraždě zabránit. A za to má být souzen, míní soud.  

Mušarafovo obvinění má celkem tři body: vraždu, spiknutí za účelem vraždy a usnadnění vraždy. Exprezident sám je považuje za nesmyslná, od začátku tvrdí, že jde o politickou pomstu jeho rivalů, kteří jsou nyní u moci. Kupříkladu Iftichara Muhammada Čaudhryho, který před šesti let vedl protimušarafovské hnutí a jenž je dnes předsedou Nejvyššího soudu.

Mušaraf, který je od dubna v domácím vězení ve své luxusní vile na kraji metropole Islámábádu, neměl po úterním krátkém soudním slyšení možnost promluvit s novináři. Nicméně jeho spojenec a rovněž bývalý generál Rašíd Kureší prohlásil, že obvinění jsou "absolutně směšná" a neexistují pro ně žádné důkazy.

Výstraha pro generály

Jak připomněl například americký deník The New York Times, obvinění Mušarafa ve věci vraždy Bhuttové stojí zejména na tvrzení jistého Marka Siegela, washingtonského lobbisty a rodinného přítele expremiérky, který tvrdí, že Mušaraf v osudném roce 2007 Bhuttové po telefonu vyhrožoval, ať se do Pákistánu nevrací.

Úterní krátké soudní slyšení bylo uzavřené pro novináře i veřejnost. Mušarafa hned poté eskorta odvezla zpátky do islámábádské vily.

The New York Times soudí, že ať už kauza dopadne jakkoliv, už teď v ní tkví silná symbolika: obvinění Mušarafa má být i výstrahou pro ostatní generály, současné a bývalé, že ruka justice může dopadnout i na ně. Což má v zemi, kterou armáda ovládala polovinu její samostatné existence a kde vojsko nadále zůstává vlivné, zvláštní význam.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.