Předvolební průzkum přisuzuje Bhuttové 30 procent hlasů, Šarífovi pak pětadvacet.
Třetí Mušaraf ztrácí na Šarífa, kterého v roce 1999 svrhl, dvě procenta. Volby přitom budou už 8. ledna. Horší průzkum veřejného mínění dosud současný prezident nezažil.
"Ještě před rokem byl o hodně výše," potvrdil klesající oblibu Rob Varsalone, který se výzkumy mínění v Pákistánu zabývá od roku 2002.
Proklínáme Mušarafa
Ačkoliv je Pákistán známý spíše špatnou bezpečnostní situací a politickými třenicemi, jedním z hlavních důvodů nespokojenosti obyvatel je hospodářská situace. Pákistánce trápí zejména inflace, prudký růst cen a nedostatek zboží.
"V obchodech není už řadu dní žádná mouka," nastínila každodenní strasti matka čtyř dětí Jasmína Šahínová. "Proklínáme Mušarafa každý den, on je tím vinen."
Přestože je nyní prezident prakticky neomezeným vládcem, má se čeho bát. Pokud by v novém parlamentu měli Bhuttová a Šaríf většinu, mohli by společnými silami dostat prezidenta k soudu. Někteří pozorovatelé se proto obávají, že hlava státu volby zmanipuluje.
Trnem v oku opozice je fakt, že si Mušaraf zajistil další období v čele státu, zatímco byl vrchním velitelem armády. Prezidentovi odpůrci si na to stěžovali u Nejvyššího soudu. Mušaraf však soudce nahradil svými lidmi a ti zpochybnění voleb zamítli. Po svém zvolení ale uniformu odložil. - více zde
Někteří z původních členů Nejvyššího soudu jsou stále v domácím vězení. Na jejich podporu dnes ve východopákistánském Láhauru demonstrovaly tisíce právníků.
Pákistánci mají prezidentovi za zlé i to, že se nedokázal vypořádat s násilnostmi, které si v zemi od července vyžádaly na čtyři stovky životů. Dnes sebevražední atentátníci zabili v Kvétě sedm lidí.
Právě kvůli rostoucímu násilí pozastavil Mušaraf 3. listopadu platnost ústavy a vyhlásil výjimečný stav. Hodlá ho zrušit o nadcházejícím víkendu.
