"Respektujeme suverenitu ostatních a oni by měli respektovat zase naši suverenitu a nezávislost. Tato kampaň musí skončit," zopakoval premiér Šaríf jedno ze svých předvolebních hesel hned ve svém prvním projevu v pákistánském parlamentu.
Útoky dronů v PákistánuRůzné zdroje uvádějí, že Američané podnikli od roku 2004 na pákistánském území až 356 úderů prostřednictvím bezpilotních strojů. Většinou letouny MQ-1 Predator a MQ-9 Reaper. Při náletech mělo být zabito celkově 2 000 až 3 300 lidí. Z toho 1 560 až 2 700 povstalců Talibanu a různých militantních islamistických skupin a 250 až 300 civilistů. |
Američané využívají bezpilotní drony na afghánsko-pákistánských hranicích k překvapivým útokům na velitele Talibanu a operativce teroristické sítě Al-Kájda. Od roku 2004 bylo při takových útocích zabito přes 2 tisíce povstalců.
Šaríf se opřel do Washingtonu už před volbami s tím, že nebude respektovat bilaterální smlouvy o vstupu bezpilotních letounů USA nad území Pákistánu a bude usilovat o její vypovězení. Krátce před volbami navíc sliboval vyjednávání s pákistánskou odnoží Talibanu a radikálové tomu byli údajně nakloněni.
Relativně "vstřícnější" postoj k jednání se však šmahem rozplynul poté, co byl při útoku amerického bezpilotního letounu 29. května údajně zabit druhý muž pákistánského Talibanu Valí Rahmán a na severu země znovu propukly střety islamistů s vládními jednotkami.
Podle politologa Nikoly Schmidta takovými kroky pákistánský premiér jistě posílí svou pozici u radikálních skupin a nejspíše i celé pákistánské veřejnosti. Při náletech bezpilotních strojů totiž bohužel umírají v některých případech i civilisté a to pokaždé vyvolá u obyčejných Pákistánců protiamerické nálady.
"Naruší však vztahy s USA i s Afghánistánem a bude riskovat vzestup síly lokálních radikálních skupin, které ve svém důsledku mohou ohrozit celou stabilitu země," varuje Schmidt.
Trumfy jsou na druhé straně
Washington k výzvám pákistánského předsedy vlády zatím oficiálně mlčí. Otázkou je, zda bude chtít na způsobu protiteroristického boje něco měnit. Taktika s využíváním speciálních sil a bezpilotních letounů, které loví povstalecké vůdce, se zatím Američanům vyplácí.
Na dálku takto zneškodnili už desítky velmi významných islamistických vůdců, kteří stáli za stovkami útoků na koaliční síly v sousedním Afghánistánu.
ANALÝZA: První demokratické předání moci v Pákistánu |
Ostatně Pákistán proti úderům dronů protestuje velmi dlouho s tím, že se o radikální islamisty na nepřístupných kmenových územích "postará" sám. "Kmenová území bohužel nemají pákistánské úřady vůbec pod kontrolou a pákistánská armáda se tam sama bojí," říká vojenský expert Lukáš Visingr.
Pro Američany může být vypovězení dohod problém možná jen navenek. "Otázka je, zda to nebude Američanům jedno a nebudou takto postupovat i bez oficiálního povolení," soudí Visingr.
Washington může Pákistánu pohrozit zastavením vojenské pomoci a v rukávu ještě jeden významný trumf. A tím je připravované velké stahování sil NATO z Afghánistánu příští rok.
"Pákistán je dosud klíčový spojenec pro logistiku v Afghánistánu. Může se ale klidně stát, že spojenci Islámábádu řeknou - promiňte, ale my vás nepotřebujeme," dodává Visingr.
Ostatně americké útoky přes hranice využil Islámábád k "vylepšovací" taktice už loni. Na sedm měsíců v reakci na americký nálet, při kterém zemřelo 24 pákistánských vojáků, uzavřel zásobovací trasy NATO do Afghánistánu přes své území a snažil se kromě omluvy vyjednat i například mnohonásobně vyšší zpoplatnění zásobovacích konvojů. Omluvu Pákistán nakonec vyslyšel, s poplatky neuspěl.
