Pověřen vyjednáváním má být jeden z vůdců pákistánského Talibanu Valiur Rahmán.

Pověřen vyjednáváním má být jeden z vůdců pákistánského Talibanu Valiur Rahmán. | foto: AP

Pákistán tajně vyjednává s Talibanem o možném uzavření míru

  • 23
Pákistánská vláda vyjednává s pákistánskou odnoží Talibanu o možném uzavření míru. Tajné a zatím jen "předběžné" rozhovory prý mají připravit půdu pro skutečný mírový dialog s hnutím, které představuje hlavní bezpečnostní hrozbu v zemi.

Informaci o předběžných rozhovorech potvrdilo agentuře Reuters několik zdrojů z pákistánské rozvědky i odnože militantního hnutí Tehrik-e-Taliban Pákistán. Jednání se prý zatím týkají oblasti Jižního Vazíristánu. Kmenové území u hranic z Afghánistánem bylo před rozsáhlou ofenzívou pákistánské armády v roce 2009 považováno za baštu povstalců i bezpečné útočiště řady celosvětově hledaných šéfů teroristické sítě al-Káida.

"Ano, vedeme jednání, ale je to jen první fáze. Uvidíme, jestli dojde k průlomu," citovala agentura představitele Talibanu, který si nepřál být jmenován. Povstalci si pro uzavření míru kladou hned několik podmínek, na kterých se údajně vůdcové Talibanu dohodli už v září.

Tehrik-e-Taliban

Pákistánská odnož Talibanu vznikla v roce 2007. Za zakladatele a prvního vůdce je považován Bajtulláh Mahsúd, který byl zabit při náletu amerického bezpilotního letounu na severozápadě Pákistánu v roce 2009. Některé zdroje hovoří o tom, že pákistánská větev hnutí, respektive jakési zastřešení různých militantních frakcí a bojůvek v oblasti, vznikla přímo na popud šéfa al-Káidy Usámy bin Ládina.
Pákistánskému Talibanu je připisováno více než 500 různých útoků v Pákistánu, při který zahnulo přes 4 tisíce lidí. Donedávna své aktivity zaměřoval výhradně na pákistánské území. Sebevražedný bombový útok na americké základně v afghánské provincii Chóst v roce 2009, při kterém zemřelo sedm agentů americké CIA, však svědčí o "širším záběru". Pákistánský Taliban se také přihlásil k loňskému nepovedenému teroristickému útoku v New Yorku. Američan pákistánského původu Faisal Shahzad tehdy umístil podomácku vyrobenou bombu do automobilu, který zaparkoval na rušném Times Square v srdci New Yorku. Výbušnina však selhala.

Hlavním požadavkem je stažení pákistánské armády z oblasti. Na území by pak mohla hlídkovat jen místní policie. Taliban požaduje také propuštění vězněných bojovníků a vyzývá vládu, aby zaplatila kompenzace za škody způsobené během vojenské operace v Jižním Vazíristánu a umožnila vůdcům hnutí volný pohyb.

Jeden z prostředníků jednání, zástupce paštunských kmenových vůdců, popsal rozhovory za velmi obtížné. "Právě teď se jednání týkají zatím Jižního Vazíristánu. Pokud budou úspěšná, můžeme mluvit o dohodě na všech kmenových územích," řekl. "Zkušební" rozhovory prý trvají už nejméně půl roku. Jen během posledních dvou měsíců proběhla tři kola jednání, zatím bez výsledků.

Američané zatím mlčí

Obě strany ovšem už v minulosti několik dohod o příměří a míru uzavřely. Nikdy ale nevydržely dlouho. Naopak radikálům pouze daly čas a prostor přeskupit síly k dalším bojovým akcím a teroristickým útokům v Pákistánu a v sousedním Afghánistánu.

Otázkou zůstává, jak se k mírovým snahám postaví Spojené státy, které vedou Tehrik-e-Taliban Pákistán na seznamu teroristických organizací. Ačkoliv Pákistán platí za klíčového spojence v boji proti terorismu, Američané zemi podezřívají, že na jednu stranu bere štědrou podporu na boj proti terorismu, na druhou stranu ale určité kruhy v armádě a pákistánské tajné službě ISI s teroristy udržují velmi čilé kontakty.

Potvrzením má být smrt šéfa teroristické sítě al-Káida Usámy bin Ládina, kterého 2. května zabilo speciální americké komando právě v Pákistánu. Do té doby nejhledanější muž planety žil léta v poklidu ve městě Abbottábád, v sousedství pákistánské vojenské akademie. Američané operaci provedli bez uvědomění pákistánské strany, protože se jí podle jejich názoru prostě nedalo věřit. A právě pákistánský Taliban pak přísahal, že smrt Usámy pomstí.

, natoaktual.cz

Video