Po sečtení hlasů rozhodujících o obsazení 241 míst ve 342členném Národním shromáždění je s 80 mandáty v čele Pákistánská lidová strana (PPP) vedená vdovcem po zavražděné Bénazír Bhuttové Asifem Alím Zardárím. Druhé místo drží Pákistánská muslimská liga (PML-N) někdejšího premiéra Naváze Šarífa s 64 křesly.
Stoupenci prezidenta Mušarafa zůstali daleko vzadu s pouhými 37 místy, píše agentura Reuters. Ostatní mandáty patří menším stranám a nezávislým kandidátům.
Obě hlavní opoziční strany tak podle všeho splnily role favoritů. Další neoficiální výsledky by měly být známy během úterý.
Zpravodajská stanice CNN uvedla, že Pákistánská lidová strana uspěla zejména ve svých tradičních baštách v provinciích Balúčistán a Sindh. Naproti tomu stoupenci Šarífa, který sám ve volbách kandidovat nemohl (více zde), potvrdili svou sílu v největší pákistánské provincii Paňdžáb, ve které žije polovina obyvatel země.
Podle agentury Reuters porážku promušarafovské Pákistánské muslimské ligy (PML-Q) podtrhlo to, že se někteří její lídři včetně předsedy Čaudhrího Šujáta Husajna zřejmě do parlamentu ani nedostali. V provincii Paňdžáb podlehl kandidátovi lidovců, uvedl neoficiálně zdroj z volební komise.
Parlament přímo o funkci prezidenta nerozhoduje, ale pokud by byl nepřátelsky naladěn, může mu zkomplikovat život. Kdyby opozice získala dohromady dvě třetiny křesel, mohla by se pokusit prezidenta sesadit.
Je čas ke smíření, vyzval během voleb Mušaraf
Prezident během voleb prohlásil, že bude spolupracovat s vítězem voleb, ať se jím stane kdokoli. "S novým premiérem budu spolupracovat ve smířlivém duchu. Je čas skoncovat s konfrontační politikou. Dejme se na politiku smíření," prohlásil.
Volby provázely obavy z násilností. Temnou předzvěstí se stal víkendový útok na shromáždění v Paračináru, kde zahynulo 37 lidí (více zde). Podle serveru PakTribune při několika incidentech během voleb zemřelo dalších čtrnáct lidí.
Na klid a pořádek během hlasování dohlíželo osmdesát tisíc vojáků a čtyři sta tisíc policistů. Přesto ale kvůli obavám o bezpečnost zůstalo mnoho lidí doma, podle odhadů k urnám šlo jen asi 42 procent Pákistánců. To je zhruba stejný počet jako před šesti lety.
. KLÍČOVÉ VOLBY V PÁKISTÁNUPákistánské volby jsou považovány za zásadní bod vývoje jediného muslimského státu vlastnícího jaderné zbraně. Volby jsou vnímány především jako referendum o návratu k civilní vládě a o prezidentu Mušarafovi. Ten se chopil moci během nekrvavého vojenského převratu před devíti lety, z čela armády odstoupil loni. - více zde Původně měli Pákistánci volit začátkem ledna. Volby zdržela vražda expremiérky a prozápadní šéfky lidovců Bénazír Bhuttové. Koncem prosince ji za dosud nevyjasněných okolností zabil sebevražedný útočník na předvolebním mítinku v Rávalpindí. - více zde Zatímco Pákistánce zajímá spíš to, zda se zlepší ekonomická situace v zemi, USA na zemi hledí jako na významného spojence v boji proti islámskému terorismu. Zejména na západě Pákistánu v současnosti vojáci čelí nárůstu vlivu Talibanu a dalších militantních skupin. |
Zatímco během hlasování se Pákistánci obávali zejména teroristických útoků, nyní země s napětím čeká, zda se ukážou známky, že byly volební výsledky falšovány. Šéf lidovců Zardárí varoval, že jestli bude mít podezření z ovlivňování výsledků voleb, dojde k pouličním protestům. Prezident Mušaraf prohlásil, že volby budou svobodné a transparentní, a od nepokojů obyvatele zrazoval.
O povolebním vývoji lze zatím jen spekulovat. Pákistánská lidová strana se může spojit jak s prezidentem Mušarafem, tak s expremiérem Šarífem. Právě Šarífa v roce 1999 Mušarafem vedený převrat zbavil moci a bývalý ministerský předseda to prezidentovi nemůže zapomenout. Hovoří o jeho odstranění všemi prostředky a požaduje návrat ústavních soudců, které Mušaraf odvolal.
