Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Izraelský soud poslal expremiéra Olmerta na šest let za mříže za korupci

  9:24aktualizováno  11:40
Bývalý izraelský premiér Olmert byl odsouzen za korupci k šesti letům vězení. Je prvním expremiérem v Izraeli, jehož soud poslal za mříže. Případ označovaný jako Holyland se váže k období, kdy byl Olmert starostou Jeruzaléma. Soud již dříve uznal, že přijal úplatek od developerské společnosti.

Šest let vězení pro jednoho z nejmocnějších mužů Izraele navrhovala obžaloba, píše list The Jerusalem Post. Olemrt také musí zaplatit pokutu v přepočtu skoro šest milionů korun a soud mu zabaví asi tři miliony korun ve fondech. Obhajoba navrhovala veřejně prospěšné práce.

Soudce David Rozen své rozhodnutí zdůvodnil tím, že čím vyšší veřejný úřad dotyčný zastává, tím vyšší by měl být trest za korupci. "Je to velmi inteligentní člověk, který umí jiné přesvědčit. Je to úctyhodný muž, který této zemi přispěl mnohým," prohlásil Rozen.

Na jedné straně ocenil Olmertův přínos Izraeli, jeho jednání v korupční kauze však označil za "morálně zvrhlé". To podle izraelského tisku může Olmertovi vynést zákaz vykonávání veřejného úřadu po dobu sedmi let.

Rozsudek není pravomocný, expremiér se vůči němu hodlá odvolat. Do konečného rozhodnutí může pobývat na svobodě.

Soud Olmerta již koncem března uznal vinným, že jako starosta Jeruzaléma přijal několik úplatků. Jeden v přepočtu přes 2,8 milionu korun prostřednictvím svého bratra, další o skoro 600 tisíc korun vyšší přes šéfa úřadu starosty. Výši trestu si bývalý předseda vlády vyslechl až nyní. Vinu nikdy nepřiznal.

Jako starosta Jeruzaléma působil Olmert od roku 1993 do roku 2003, v čele izraelské vlády pak stál v letech 2006 až 2009.

Kauza Holyland

Verdikt se váže k takzvané kauze Holyland, která se dostala před spravedlnost v roce 2010. Týká se výstavby rezidenčního areálu Holyland Park v Jeruzalémě, komplexu luxusních budov podobných pevnosti, které jsou domovem nejbohatších Izraelců. 

Holyland je považován za vůbec největší korupční kauzu v historii židovského státu. Osmašedesátiletý Olmert v ní figuroval jako hlavní podezřelý. Z třinácti obviněných veřejných činitelů a vlivných postav obchodu bylo z korupce a praní špinavých peněz usvědčeno deset z nich.

Ehud Olmert je prvním ministerským předsedou, který stanul před izraelskou justicí, ne však prvním vysoce postaveným izraelským politikem. Někdejší izraelský prezident Moše Kacav si v roce 2011 vyslechl sedmiletý trest za sexuální napadení několika žen (podrobnosti o tom zde).

Ostře sledovaná aféra sahající do roku 2007 vyústila v nejprve v dohodu s prokurátorem. Prezident se na jejím základě přiznal a zaplatil odškodné několika obětem. Na svůj post rezignoval v okamžiku, kdy už z předčasných voleb vzešel jeho nástupce: stávající první muž Izraele Šimon Peres. Do řádného vypršení mandátu tehdy chlípnému prezidentovi zbývalo pouhých 14 dní. Pak ale dohodu odmítl a snažil se dokázat svou nevinu před dalším soudem. Neuspěl ovšem a sedmiletý trest nastoupil v prosinci 2011.



Témata: Korupce




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Silné přeháňky a lijáky se ve čtvrtek přehnaly přes Německo. (22.6. 2017)
Německo zkropily prudké deště, bouřka si vyžádala minimálně jeden život

Silné přeháňky a lijáky ve čtvrtek na řadě míst na severu a severovýchodě Německa způsobily vážné komplikace v dopravě. Přerušené je například železniční...  celý článek

Otto Warmbier se na tisková konferenci přiznal, že spáchal trestný čin. Chtěl...
KOMENTÁŘ: Smrt pěšáka v korejské hře. Kdo bude příští obětí?

Smrt amerického studenta Otto Warmbiera jen jasněji ukázala, že bez jednoznačné americko-čínské dohody nic s diktátorským režimem v Severní Koreji nehne, píše...  celý článek

Seyran Atesová v berlínské mešitě, kterou sama založila v prostorách místního...
Mešita v Berlíně, kde se ženy modlí vedle mužů, vyvolala vlnu kritiky

Liberální mešita vedená nezahalenou imámkou Seyran Atesovou v prostorách kostela, jež vítá lidi mnoha vyznání i sexuální orientace, otevřela v pátek v Berlíně....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.