Milovníci umění z celého světa žádají, aby byla v novém válečném konfliktu uchráněna historická a archeologická místa v zemi považováné za kolébku civilizace. Je to obtížné, protože odborníci takových míst napočítali přes deset tisíc.
"Celý Irák je jedna velká archeologická vykopávka," shodují se odborníci.
Nebezpečí nového útoku Spojených států vyhnalo archeology z táborů na březích Tigridu a Eufratu. Velké starosti jim dělá ohlášený pozemní útok. Upozorňují, že jih země je placka a jakýkoliv kopeček či vyvýšenina jsou téměř jistě potenciálním místem, kde je pohřbeno nějaké sídliště.
Také varují před drancováním a ilegálním obchodem se starožitnostmi, tak jako tomu bylo již po válce v Perském zálivu.
Abychom si mohli prohlédnout ktésifontský oblouk, musíme se vydat do Madajnu asi 30 kilometrů jižně od Bagdádu.
|
O iráckých památkách |
|
Vědci: Máme |
Silnice vede kolem místa, kde Irák vybudoval svou jadernou elektrárnu, kterou v roce 1981 zničil Izrael ještě předtím, než byla spuštěna do provozu. Celé okolí je vojenská zóna, což ještě znesnadňuje ochranu této historické památky.
Ktésifon ale nebyl jedinou obětí války v Zálivu. Také bagdádská Al-Mustanziríja, působivá budova ze 13. století, která se stala útočištěm první univerzity v islámsko-arabském světě, byla poškozena ničivou vlnou explozí.
A zikkurat v Uru, největší a nejlépe zachovaný v Iráku, zasáhly bomby, přestože spojenci nespustili palbu proti dvěma letounům Mig, které byly zaparkovány ve stínu této schodišťové věže.
Tomuto prvnímu městu na světě a velké sumerské metropoli z doby mezi lety 4000 a 3500 před naším letopočtem hrozí nebezpečí i tak. V jeho blízkosti je totiž letecká základna a radarové středisko Tallil, které je bezpochyby vojenským cílem.
Tentokrát pod tlakem odborníků ministerstvo zahraničí USA k šestnácti týmům, které už pracují na budoucnosti Iráku, připojilo i skupinu pro starožitnosti.
