Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Padnou ve válce irácké památky?

  10:01aktualizováno  10:01
Velkolepý oblouk z cihel, který se před 1700 lety pnul nad audienčním sálem, zatím stojí. Od jihozápadu je na něm ale ohromná trhlina a nebezpečně nakloněná zeď. Křehká struktura stavby v Ktésifontu byla totiž poškozena už během bombardování Iráku v roce 1991. V oblasti se ale opět šikují vojáci.

Milovníci umění z celého světa žádají, aby byla v novém válečném konfliktu uchráněna historická a archeologická místa v zemi považováné za kolébku civilizace. Je to obtížné, protože odborníci takových míst napočítali přes deset tisíc.

"Celý Irák je jedna velká archeologická vykopávka," shodují se odborníci.

Nebezpečí nového útoku Spojených států vyhnalo archeology z táborů na březích Tigridu a Eufratu. Velké starosti jim dělá ohlášený pozemní útok. Upozorňují, že jih země je placka a jakýkoliv kopeček či vyvýšenina jsou téměř jistě potenciálním místem, kde je pohřbeno nějaké sídliště.

Také varují před drancováním a ilegálním obchodem se starožitnostmi, tak jako tomu bylo již po válce v Perském zálivu.

Abychom si mohli prohlédnout ktésifontský oblouk, musíme se vydat do Madajnu asi 30 kilometrů jižně od Bagdádu.

O iráckých památkách

Válka ohrožuje
irácké památky

Vědci: Máme
Gilgamešovo město

Silnice vede kolem místa, kde Irák vybudoval svou jadernou elektrárnu, kterou v roce 1981 zničil Izrael ještě předtím, než byla spuštěna do provozu. Celé okolí je vojenská zóna, což ještě znesnadňuje ochranu této historické památky.

Ktésifon ale nebyl jedinou obětí války v Zálivu. Také bagdádská Al-Mustanziríja, působivá budova ze 13. století, která se stala útočištěm první univerzity v islámsko-arabském světě, byla poškozena ničivou vlnou explozí.

A zikkurat v Uru, největší a nejlépe zachovaný v Iráku, zasáhly bomby, přestože spojenci nespustili palbu proti dvěma letounům Mig, které byly zaparkovány ve stínu této schodišťové věže.

Tomuto prvnímu městu na světě a velké sumerské metropoli z doby mezi lety 4000 a 3500 před naším letopočtem hrozí nebezpečí i tak. V jeho blízkosti je totiž letecká základna a radarové středisko Tallil, které je bezpochyby vojenským cílem.

Tentokrát pod tlakem odborníků ministerstvo zahraničí USA k šestnácti týmům, které už pracují na budoucnosti Iráku, připojilo i skupinu pro starožitnosti.

Autoři: ,


Prodeje mých knih šly dramaticky dolů, řekl Viewegh v pořadu Za scénou





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.