Mnozí vrcholní členové partaje se obávají, že odchod Mirka Topolánka nebude tak hladký, jak vypadá. Obávají se, že se ještě pokusí strhnout s sebou další. A to za deset dní na jednání širšího vedení ODS, takzvané výkonné rady. Topolánek má na schůzi v pondělí 12. dubna oficiálně rezignovat a předat vedení Petru Nečasovi.
Plán, aby odešli i další, minulý týden Topolánkovi nevyšel. Teď má však kupodivu u některých členů vedení strany podporu. Občanští demokraté tuší, že výměna "Nečas za Topolánka" má důležitý symbolický význam, ale je to jen první krůček k očistě. Zdaleka nestačí.
Partajní špičky se přou jen o to, jestli se dalších nepopulárních lidí mají zbavit ještě teď těsně před volbami, nebo až po nich.
Nový lídr Nečas oficiálně říká, že on sám nic do voleb navrhovat nebude. "Nepředpokládám širší změny na kandidátkách s výjimkou změn, které by navrhly ještě regiony," řekl ve čtvrtek.
Regiony hrají o radnice
A právě v některých z nich, zejména na Moravě, je nálada dva měsíce před volbami docela militantní. Zatímco ještě před pár dny považovali konzervativci škrtání na kandidátkách za bratrovražedný boj, dnes to někteří označují za nezbytnost. A pro realizaci už shánějí dopředu hlasy mezi padesátkou členů výkonné rady.
Co přijde teďPondělí 12. dubna Čtvrtek 15. dubna |
"Něco se ještě stane. Ještě před dvěma týdny se jakékoliv spekulace o personálních změnách zdály nepřípustné a nepředstavitelné, teď se odchodem Mirka Topolánka otevřel prostor pro další změny," říká členka širšího vedení, Aleksandra Udženija z klíčové pražské organizace.
Občanští demokraté z krajů tuší, že teď nehrají jen o desítky křesel v parlamentu na pražské Malé Straně, ale i o své stovky funkcí ve městech. Na podzim je čekají komunální volby, které doposud byly doménou ODS. Pravice má obsazenu drtivou většinu radnic ve městech nad 10 tisíc obyvatel.
Se současnou tváří strany a nízkými preferencemi se bojí, že svá křesla budou muset opustit.
Topolánek ve čtvrtek pouze řekl: "Chci, aby to dopadlo tak, jak chci já." Cítí hořkost, že s ním zatím nepadli další, dokázal to větou: "...jestli jsem měl někde nešťastnou ruku, bylo to v personálních otázkách". Jaké teď může mít plány? Leccos naznačil ve veřejných prohlášeních během uplynulého týdne: "Nechci jenom tak předat ódéesku kmotrům." Myslí tím podnikatele, kteří částečně ovládli ODS v některých regionech kvůli unijním dotacím a veřejným zakázkám. Jejich přízni v Ústeckém kraji se těšil například místopředseda Petr Gandalovič.
Další výrok: "Je řada lidí a řada afér, které jako by překryla ta moje, ale v momentě, kdy bych odešel, tak po třech dnech se znovu otevřou kauzy jako Opencard nebo případně Krakatice a další, a v tomto smyslu můj odchod nic neřeší."
Opencard, Krakatice
Kauzu Opencard si můžeme přeložit jako vyškrtnutí primátora hlavního města Pavla Béma z druhého místa pražské kandidátky.
Krakatice je zase výbušný policejní spis z uplynulých let o propojení podsvětí, politiky a státní správy, v němž figuruje místopředseda Ivan Langer.
"Měli jsme šanci provést slušnou výměnu stráží, jejíž součástí by, bez ohledu na subjektivní vinu, byli všichni, kteří jsou objektivně veřejností vnímáni kontroverzně. To by ODS určitě prospělo, to bylo řešení, o které neúspěšně žádal Mirek Topolánek už před týdnem," zopakoval ve čtvrtek šéfposlanec frakce ODS Petr Tluchoř, velký Topolánkův zastánce.
V hlavním městě, tradiční pravicové baště, chtějí konzervativci udělat důležitou symbolickou změnu ve vedení svého regionu: vyškrtnout smíchovského mimořádně neoblíbeného starostu Milana Jančíka z postu místopředsedy pražské ODS. Zda se starostou spojeným s mnoha skandály padne i donedávna nedotknutelný Bém, už není tak jisté.
Každopádně "jarní úklid" v hlavním městě, kde je ODS kvůli mnoha aférám na historickém minimu, je podmínkou, jak zabránit volební porážce. Ve sněmovních volbách v roce 2006 totiž ODS v Praze získala 48 procent hlasů. Byla to šestina z celkových 1,9 milionu modrých hlasů. "V Praze to nevypadá na velký úspěch, a to je pro mne velmi varující," říká už citovaný Tluchoř.
