Padly i intimní otázky, všechny rabín Sidon zodpověděl

- Zemský rabín Karol Efraim Sidon v on-line rozhovoru odpověděl i na otázky, které by mu novináři jen sotva položili. Mluvilo se o obřízce, o tom, jak na hlavě drží jarmulka, jestli se Židé povyšují nad křesťany, ale i o tom, proč je rabín tak nevrlý. "Máte pravdu, bolí mě zuby, přesto jsem svou odpověď nemínil povýšenecky," omluvil se Rabín v odpovědi na jednu z otázek.

Odpovědi Karola Sidona najdete ZDE.

Karol Efraim Sidon je sice zemský a pražský rabín, ale rozhodně není rabín jen tak obyčejný: Židem se musel stát. Podle halachy, židovského práva, se totiž nenarodil jako Žid, protože jeho matka nebyla židovského původu. K judaismu přistoupil v roce 1978 a přijal jméno Efraim. Je také známým spisovatelem, vydal osm knih a napsal několik divadelních, televizních i rozhlasových her.

Z DÍLA:

Prózy:

Sen o mém otci (1968)
Sen o mně (1969)
Evangelium podle Josefa Flavia (samizdat, 1974)
Boží osten (samizdat, 1976)
Brány mrazu (1977)
Návrat Abrahamův (1980)
Když zemřít, tak v Jeruzalémě (kniha rozhovorů, s V.Vondrou a K.Hvížďalou, 1997)

Filmové scénáře (ve spolupráci s J. Jakubiskem ):

Zběhové a poutníci (1968)
Ptáčkové, siroty a blázni (1968-1969)
Takže ahoj (1970)
Na shledanou v pekle, přátelé (1970-1990)

Televizní hry:

Otcové a děti (1970)
Co dělat (1971)
Adam a Gabriel (1972)

Divadelní hry:

Shapira (1972)
Latríny (1972)
Zpívej mi na cestu (1973)
Labyrint (1973)
Mordechaj (1980)
Ester (1980)

Rozhlasové hry:

Páté přikázání (1966)
Cyril (1967)
Samotka (1968)
Dvojí zákon (1969)
Paní Svět (1969)
Šabataj Cvi (1992)

Narodil se 9. srpna v roce 1942 v Praze.

Jeho otec, který pocházel ze Slovenska, byl za války kvůli svému židovskému původu deportován do Terezína a zahynul tam. Karol Sidon vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU v Praze, později pracoval jako dramaturg animovaných filmů a redaktor Literárních listů a Listů.

Po zákazu publikování se živil jako pomocný dělník, trafikant a topič. Podepsal Chartu 77 a v roce 1983 emigroval do Německa, kde vystudoval Vysokou školu pro židovská studia v Heidelbergu.

V roce 1990 se vrátil do Prahy a v letech 1990-92 absolvoval rabínský seminář v Jeruzalémě. Hned poté byl jmenován pražským a po dvou měsících zemským rabínem. Je duchovním české židovské obce, která má tři tisíce členů.

Sidon napsal pět divadelních a šest rozhlasových her, řady próz, esejů, filmových povídek, scénářů a televizních her. Získal Cenu Jiřího Koláře.

Sidon se už dvakrát rozvedl. Nyní je ženatý potřetí. Má dcery Kateřinu a Magdalenu a syny Eliáše a Daniela. Je vášnivý kuřák.

Z encyklopedie

Sidon
jméno latinského původu; znamená jemná tkanina.

Sidón
město v Libanonu (dnešní Sajdá), asi 45 kilometrů jižně od Bejrútu. Ve starověku jeden z hlavních městských států Féničanů (Foiníčanů). Kolem roku 1000 př. n. l. nejsilnější fénický městský stát. V roce 551 n. l. město zničeno zemětřesením. V letech  637-8 dobyto muslimy. Z fénické doby je zachován jen hřbitov s početnými jeskynními hroby.

Rabín
náboženský duchovní vůdce židovské obce, její učitel a kazatel, znalec židovského náboženského práva a tradice.

Rabín Sidon v zajetí počítačů, v redakci iDNES 12. dubna 2000.

Rabín Sidon s asistentkou redakce Petrou Šustovou, která zapisuje jeho odpovědi, v redakci iDNES 12. dubna 2000.

Rabín Sidon v zajetí počítačů, v redakci iDNES 12. dubna 2000.

Rabín Sidon v zajetí počítačů, v redakci iDNES 12. dubna 2000.