Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Padli za republiku. Jejich hroby mizí pod odpadky a křovinami

  12:51aktualizováno  12:51
Zatímco Československá armáda v říjnu 1938 vyklidila na západní hranici pozice, v Podkarpatské Rusi vypukla skutečná válka s okupanty. Vojáci nasadili i tanky a děla. Jejich osudy historikové mapují až nyní.

Neudržovaný vojenský hřbitov v Užhorodě. | foto: Jiří Plachý, Vojenský historický ústav

Poučka z hodin dějepisu, že českoslovenští vojáci po mnichovském diktátu v roce 1938 bez boje opustili hranice, není zcela přesná. O nejvýchodnější území první republiky, Podkarpatskou Rus, se vedly těžké boje od října 1938 do března 1939. Čechoslováci v nich přivodili značné ztráty armádě horthyovského Maďarska.

Místa bojů i pravděpodobných hrobů padlých Čechoslováků nyní vůbec poprvé detailněji zmapoval Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu (VHÚ). "Potíž je v tom, že většina padlých leží v horských průsmycích, kudy 12. československá divize ustupovala. Vojáci byli ve spěchu pohřbíváni přímo v místech bojů - nebylo možné je odvážet na městské hřbitovy," vysvětluje historik.

Bojovali, i když už republika neexistovala

Divize, které velel generál Oleg Svátek, způsobila dotírajícím horthyovcům citelné ztráty. Bylo to jediné masové vystoupení Československé armády - včetně použití tanků a dělostřelectva - při obraně obklíčené republiky, kterou si mezi sebou začaly dělit sousední státy (Maďarsko, Polsko) sympatizující s hitlerovským Německem. To po mnichovském diktátu zabralo třetinu území Česka.

Neudržovaný vojenský hřbitov v Užhorodě.Neudržovaný vojenský hřbitov v Užhorodě.

"Vůči padlým šedesáti vojákům, na které se dočista zapomnělo, máme nesplatitelný dluh," přiznává šéf VHÚ Aleš Knížek. "Je to velká ostuda. Svátkova divize splnila svůj úkol tak, jak to lidé po Mnichově očekávali od celé armády," dodává.

Knížek věří, že nový ministr obrany Alexandr Vondra najde i přes škrty v rozpočtu rozumnou částku, aby bylo mapování padlých hrdinů v horách Podkarpatské Rusi dokončeno. Pak by podle něj měl být postaven pomník v Užhorodu, kde sídlil štáb 12. divize. "Na jeden pomník by se peníze najít mohly. Ti kluci bojovali za Československo dokonce v době, kdy již několik dnů neexistovalo," souhlasí Pavel Filipek z referátu Péče o válečné hroby v zahraničí Ministerstva obrany ČR.

Práci historiků komplikuje i to, že většina československých velitelů zlikvidovala jmenné seznamy svých jednotek v obavě, aby se jich nezmocnili horthyovci. "Musíme pátrat v archivech a doufat, že si z dochovaných střípků uděláme obraz o těch, kteří jako první položili při likvidaci Československa životy," říká Plachý, jehož výzkum na Podkarpatské Rusi hradila až dosud Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové.

Zlámané pomníky se ztrácejí mezi odpadky

Historik kontaktoval několik pozůstalých, kteří o svých předcích věděli nanejvýše to, že padli ještě před druhou světovou válkou kdesi na východě republiky. O stavu hrobů si nedělal iluze, nicméně po návštěvě československého vojenského hřbitova v Užhorodě se vzmohl na jediné slovo: "Příšerné!"

Polámané pomníky pohlcují odpadky a náletové dřeviny. Na tomto hřbitově jsou navíc uloženy ostatky Čechoslováků, kteří bránili republiku krátce po jejím vzniku v roce 1918, a další stovka těch, kteří zahynuli v následujících dvaceti letech při výcviku. "Také o ně bychom se měli postarat," doporučuje Plachý.

Neudržovaný vojenský hřbitov v Užhorodě.Neudržovaný vojenský hřbitov v Užhorodě.

Při pátrání po padlých Čechoslovácích pomůže i náhoda. Historik se tak v Užhorodu setkal se staříkem, jenž byl jako kluk svědkem improvizovaného pohřbu československých vojáků v nedaleké vesničce Činaděvo: "Jsem odtamtud a dobře si pamatuju, že je pohřbívali někdy v lednu v devětatřicátém." Taková svědectví mívají pro historiky cenu zlata. Záznamy o přesné poloze hrobů v Činaděvě se totiž nedochovaly.

Pozoruhodné je na 12. užhorodské divizi i to, že k ní vojáci nerukovali za odměnu, ale většinou za trest. Přesto se vyznamenali v drsných bojích s horthyovci, kteří zraněné Čechoslováky ze vzteku dobíjeli a těla mrtvých zohavovali.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

Nová kniha vychází z cyklu iDNES.cz 100 pohledů na Česko.
Portál iDNES.cz má první publikaci. Projekt 100 pohledů vychází knižně

Server iDNES.cz má první knihu. Vznikla z unikátního projektu 100 pohledů na Česko, který si během dvou let, kdy je publikován na stránkách iDNES.cz, našel...  celý článek

Jiří Kučera jako první vyfotil divoké vlky na Šumavě.
První snímky divokých vlků ze Šumavy ulovil fotograf poblíž Modravy

Byli čtyři, před zimou vypadali v dobré kondici a s vlky, kteří před nedávnem utekli z výběhu v Bavorsku, neměli nic společného. Nedaleko Modravy se o víkendu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.