Padl konečný verdikt nad dozorci Kajínka

  • 2
Olomouc - Olomoucký krajský soud uzavřel případ útěku dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka z mírovské věznice. Za zmizení Kajínka z nejstřeženějšího žaláře byl potrestán Josef Májka osmiměsíčním podmíněným trestem, navíc nesmí dva roky pracovat jako dozorce. Jeho vina spočívá podle obžaloby v tom, že dostatečně nezkontroloval cely odsouzených. Druhého dozorce Petra Bartoše soudce viny zprostil.

Olomoucký soud sice připustil, že v mírovské věznici panoval určitý stereotyp práce, nicméně uvedl, že Májek své povinnosti dozorce zanedbal. Odsoudil ho proto za maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti a za porušování dozorčí služby.

"Je například fakticky vyloučeno, aby obžalovaný za třináct vteřin zvládl prohlídku cely i věcí odsouzeného," uvedl soudce.

Májkův obhájce Jan Špilháček byl rozhodnutím soudce překvapen. "Je zvláštní, když soud i státní zástupce řekne, že tam byla řada porušení ze strany vedení věznice, ale že za to může jeden z mých klientů," řekl po vynesení rozsudku.

Spokojen s rozsudkem není ani státní zástupce, který požadoval trest i pro Petra Bartoše. Soud však jeho odvolání zamítl s tím, že stíhaný skutek nelze považovat za trestný čin.

"Vyčkáme na písemné doručení rozhodnutí krajského soudu a přezkoumáme, zda je možné podat dovolání," řekl státní zástupce Lev Novák.

Proti první rozsudku se dozorce i žalobce odvolali
Olomoucký krajský soud se případem zabýval, protože odsouzený dozorce Josef Májek se odvolal proti rozhodnutí šumperského okresního soudu. Ten ho odsoudil loni v říjnu. Proti osvobození druhého dozorce Petra Bartoše se zase odvolal státní zástupce.

"Ačkoliv ředitel věznice nařídil technické kontroly v celách, je jasné, že dozorce neprovedl v den Kajínkova útěku kontrolu pečlivě. Nesplnil svou povinnost," řekl tehdy soudce Okresního soudu v Šumperku v rozsudku.

"Z procesu vyplynulo, že byla jednoznačně chyba v systému. Myslím, že jsem doplatil na to, že jsem měl ten den zrovna službu," prohlásil zaskočený Májek.

Třiatřicetiletého Josefa Májka vinila obžaloba z toho, že jako vedoucí vězeňské a justiční stráže nezkontroloval cely doživotních vězňů. Státní zástupce také tvrdil, že dozorce při převádění doživotního vězně Vlasáka ke Kajínkovi, neprohlédl Kajínkovu celu, kde měli muži hrát šachy.

Svého kolegu Bartoše Májek podle obžaloby o jejich společné návštěvě neinformoval. Jednatřicetiletý Petr Bartoš pak podle obžaloby nezkontroloval při nástupu do služby vězně a nezjistil, že je u Kajínka na návštěvě Vlasák.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Oba obžalovaní dozorci vinu popírají
Státní zástupce navrhoval pro dozorce podmíněné výchovné tresty se zákazem činnosti. "Pokud by dozorci dodrželi předpisy, Kajínek by neutekl. Obhajoba je paradoxní. Tvrdí, že dozorci postupovali podle dosavadní práce ve věznici. To je jako kdybychom nesoudili zloděje za krádež, protože se krade všude," řekl v závěrečné řeči státní zástupce.

CO DOZORCŮM HROZILO

Za maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti a porušování povinností dozorčí služby hrozily třiatřicetiletému Josefu Májkovi a jednatřicetiletému Petru Bartošovi až tři roky.

Naopak obhájce dozorců Jan Špiláček navrhoval zproštění obžaloby. "Jsou jako obětní beránci. Kajínek útěk připravoval delší dobu a ne až v den, kdy měli službu tito dozorci. Mí klienti postupovali podle pravidel, které ve věznici panovaly," uvedl.

U soudu vypovídali spoluvězni
U soudu, který se konal přímo v mírovské věznici, vypovídali Kajínkovi spoluvězni - Ladislav Krajčík a Ivan Roubal. Soudce si s obžalovanými prohlédl i Kajínkovu celu.

Oba obžalovaní dozorci vinu popírali. "Několikrát jsme marně upozorňovali vedení věznice na nedostatky. Necítím odpovědnost za útěk Kajínka. Nemohli jsme nic ovlivnit. Několikrát jsme byli v práci kontrolováni, ale nikdo nám nikdy nic nevytkl,"
shodli se dozorci.

Krajčík potvrdil, že pracoval  ve výrobně žaluzií a Kajínkovi poslal tašku spletenou z provázků. "Jednou jsem odcházel z pracoviště kolem oddělení, kde měli vycházky doživotní vězni a Kajínek mě požádal o tašku. Tu jsem mu poslal přes osmé oddělení, přes kulturní místnost. Taška byla zhotovena z asi tři sta metrů nepřerušeného provazu," uvedl Krajčík.

Prohlásil, že jednu tašku měl on a druhou Kajínek. Dozorci jim je ponechali, protože byly podobné běžným sisálovým taškám. Lano, na němž Kajínek utekl, obsahovalo i silonové šňůry na výrobu žaluzií.

Roubal se při výslechu smál
Dále vypovídal několikanásobný vrah Ivan Roubal, který prohlásil, že na Kajínkově útěku spolupracovali vysocí důstojníci vězěňské služby. "Jeden mu prodal pilky a druhý ho nechal přeložit na oddělení, odkud šlo utéct. Vím to od spoluvězňů, ale nebudu je jmenovat, protože nejsem práskač," prohlásil Roubal.

Jeho svědectví nepůsobilo příliš věrohodně, i proto že se během výpovědi smál a vtipkoval. Soud proto jeho výslech skončil.

Roubal už dříve poslal Nejvyššímu státnímu zastupitelství dopis, v němž tvrdí, že zná okolnosti Kajínkova útěku.

V dopise Roubal mimo jiné uvedl, že diamantovou šňůru k přeřezání mříží prodal Kajínkovi jeden z dozorců. Vězeň také tvrdil, že pracovník věznice, který zařídil Kajínkovo přestěhování na jinou celu, zůstává na Mírově na lépe placeném místě.

Státní zástupce už před časem řekl, že se zastupitelství těmito podněty zabývá. Výslech však nic nového nepřinesl. "Roubal nic konkrétního neuvedl, pouze řekl, že na nikoho donášet nebude, protože není práskač. Jiří Kajínek pak prohlásil, že se k tomu vůbec nemíní vyjadřovat. Dopadlo to přesně tak, jak jsme čekali. Roubal na sebe chtěl upozornit," řekl listu vyšetřovatel Kutal.

Těsně před útěkem našli dozorci silonový vlasec
Svědci při jednom z přelíčení v Šumperku potvrdili, že před útěkem se neprováděly prohlídky cel doživotních odsouzenců každý den. Podle nich ale šlo o běžnou praxi. Podobně se hájí oba obžalování.

Vyšlo také najevo, že pět dní před útěkem našli dozorci v poště Ludvíka Černého 50 metrů silonového vlasce. Manželka Ludvíka Černého, Marie, poté Kajínka na jeho útěku ukrývala ve svém bytě.

"V balíčku s úředními listinami adresovanému Černému jsme objevili 24. října loňského roku padesát metrů toho nejsilnějšího silonového vlasce. Napsali jsme o tom úřední záznam, ale ten jsem nyní už nenašel. V den nálezu byla nařízena technická kontrola cely odsouzeného, ale nic víc se nedělo. Přitom bylo zvykem, že když se děje něco mimořádného, jsou zvýšené kontroly cel," uvedl před soudem dozorce věznice Radek Špička.

Vstupní dveře do domu, kde se skrýval Kajínek. (8. prosince 2000)

Jiří Kajínek měl v bytě, kde jej policie zatkla, dvě zbraně a jeden granát. (8. prosince 2000)

Jiří Kajínek utrpěl při zatčení zranění hlavy. (8. prosince 2000)

Poté, co policie Jiřího Kajínka svlékla a spotala, jej zabalila do prostěradla. (8. prosince 2000)


Video