Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Padesátka škol zkouší experiment: učí jinak

  0:01aktualizováno  0:01
Na čtyřiapadesáti základních školách začali zkoušet revoluční věc. Učitelé neučí podle osnov, ale podle vlastního programu. Například hodina zeměpisu tu nemá zažitou podobu, kdy učitel nejprve vyzkouší děti z Mexika a pak jen oznámí: "Probereme novou látku. Pište si: Spojené státy, poloha, dvojtečka." Místo biflování osnovami předepsaných znalostí děti samostatně hledají v mapách, třídí si poznatky, učí se pod vedením učitele vystihnout podstatné.

Ministerstvo školství vybralo zmíněné školy jako pilotní právě proto, že se už dnes snaží učit jinak. Za tři roky chce stát zrušit direktivní osnovy, které učitelům podrobně předepisují, co, kdy a jak mají učit. Nahradí je vzdělávací plán.

Ten místo detailního rozpisu učiva stanoví jen okruhy. "Tvorba konkrétních osnov se posune na školy," říká Jan Tupý z Výzkumného ústavu pedagogického za tým, který reformu připravuje. Zmíněná padesátka škol má prověřit novinku v praxi a vytvořit jakýsi manuál, který by při tvorbě vlastního vzdělávacího programu pomohl dalším školám.

Vůbec poprvé tak čeští kantoři budou smět učit podle svého, a ne pouze naplňovat představy úředníků. Odborníci se však nedokážou shodnout, zda ji všichni budou umět - a hlavně chtít - využít.

"Mezinárodní testy ukázaly, že naši žáci mají dobré znalosti. Západní děti jich sice mají méně, ale jsou úspěšnější. Umějí spolupracovat, tvořit, hodnotit. Náš systém učí jen papouškovat, co učitel předloží," říká Karel Bárta, ředitel jedné z pilotních základní škol.

Učitelé upozorňují, že součástí změn musí být i jiná podoba přijímaček na další školy. Jinak biflování nezmizí. Současné přijímačky totiž vycházejí z toho, že se všechny děti učí stejně. 

Biflování ze škol nezmizí
Žáci na druhém stupni základních škol mají například v dějepise obsáhnout všechna historická období od pravěku až po moderní dějiny. Ani nový rámcový vzdělávací program, který má vystřídat dnešní osnovy, na tom moc nemění. Podle Jany Strakové, která ho připomínkovala, jsou historická období pořád pokryta vyčerpávajícím způsobem, jen předepsaného učiva je trochu méně.

Anglické národní kurikulum vypadá jinak. Cílem není poskytnout žákům vyčerpávající obrázek o národní a světové historii. Seznamují se jen s některým historickými obdobími nebo událostmi, zato je zkoumají zevrubně. Předepsány jsou tři celky z britské historie a po jednom z historie evropské, světové a lokální.

"Děti z Uherského Brodu by třeba zjišťovaly, jak epidemie cholery ovlivnila život v jejich městě," vysvětluje Straková a dodává, že při takovém přístupu by samozřejmě děti o některých událostech neměly ani ponětí. Důležitější než vyčerpávající povšechné znalosti je však podle ní něco jiného: naučit děti historickému bádání.

Autorka programu pro dějepis, Dagmar Hudecová z Výzkumného ústavu pedagogického, souhlasí s tím, že kladem anglosaského systému je jeho schopnost pěstovat v dětech historické dovednosti. Systematické znalosti jsou však podle ní důležitější. "Proto se naše kurikulum přidržuje chronologického přístupu," říká.

"Obsah učiva být příliš rozdílný nemusí. Stačí trochu redukovat jeho množství, aby si ho dítě lépe osvojilo a dovedlo ho využít v praxi," říká Jan Tupý, šéf týmu, který kurikula zpracoval. Spíš by se podle něj mělo změnit myšlení učitelů a styl práce školy. "Každá škola si bude muset připravit svůj školní vzdělávací program. To učitele přinutí pracovat jako tým, uvažovat o způsobech práce," říká Jan Tupý.

Ministerstvo zatím pověřilo padesátku škol, aby zkusily školní vzdělávací programy vytvořit. "Řadu podobných věcí už praktikujeme," říká ředitel základní školy v Turnově Karel Bárta. "Hodina zeměpisu nevypadá tak, že bych na začátku vyzkoušel Mexiko a pak přednesl novou látku. Děti hledají v mapách, třídí si poznatky, dochází k závěrům. Znát nazpaměť rozlohu států a počet jejich obyvatel opravdu nemusí."

Zároveň však upozorňuje, že nakročená reforma je odsouzena k zániku, pokud se nezmění systém přijímacích zkoušek na střední školy. "Školy budou dětem pořád nutit sumu poznatků, protože pak mají větší šanci k přijetí," říká. Podle jeho názoru by o budoucnosti dítěte neměl rozhodovat hodinový test: "Lepší by bylo, kdyby se sešli učitelé základní a střední školy, dítě a jeho rodiče a společně vybrali další studium." 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
S výsledky voleb Češi spíš spokojeni nejsou, ukázal bleskový průzkum

Češi nejsou spokojeni s výsledky voleb. Ukázal to průzkum společnosti Median. Podle něj většina lidí sice nemá obavy o budoucnost demokracie v zemi, dotázaným...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Hrozí předčasné volby? Strany nemají na volební cirkus, říká politolog

Na politické strany čeká obtížné povolební vyjednávání, které by v případě neúspěchu mohlo vést až k předčasným volbám. Podle politologa Josefa Mlejnka by ale...  celý článek

Ilustrační foto
Déšť nepustí slunce na oblohu, na horách může o víkendu sněžit

V povolebním týdnu skrze mraky nepronikne příliš slunečních paprsků. Zato při častých přeháňkách přijdou vhod deštníky. V úvodu teploty vystoupí maximálně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.