Prezident Barack Obama po své inauguraci nařídil uzavření věznice do 22. ledna 2010. Ustanovil proto i zvláštní "krizový štáb", jenž měl za úkol vyhodnotit případ každičkého vězně na "Gitmu", jak se ve Spojených státech vězení přezdívá. - více čtěte zde
Skupina tento týden svůj úkol dokončila a Obamova administrativa dostala na stůl následující doporučení: téměř 50 zadržovaných za mřížemi ponechat, a to bez soudu.
Podle týmu totiž není možné vznést proti nim obvinění. U soudů by podle listu The Washington Post mohly být zpochybněny informace tajných služeb a vězni by mohli napadnout důkazy získané tvrdými metodami při výsleších. Zadržovaní jsou zároveň příliš nebezpeční, než aby mohli být propuštěni.
Dalších skoro čtyřicet vězňů z těch, kteří ještě na Guantánamu jsou, by mělo být obviněno z terorismu nebo válečných zločinů. A zbývajících 110 mužů by se mohlo dočkat transferu do zahraničí, kde by eventuálně mohli být propuštěni, uvedl deník The New York Times na svém webu.
Problém jménem Jemen
Ve vojenském vězení na Guantánamu zůstává přesně 196 podezřelých z terorismu. Ze 110 možných adeptů na propuštění je ovšem zhruba třicítka z Jemenu a Washington nedávno zakázal veškeré přemisťování vězňů do této země.
Důvodem byl nezdařený pokus nigerijského atentátníka zničit na Boží hod letoun směřující do Detroitu, za kterým stála jemenská odnož Al-Kajdy. Ukázalo se také, že dva její členové byli propuštění vězni z Guantánama. - čtěte Guantánamo se vyprazdňuje a Al-Kajda si mne ruce nad čerstvými posilami
Jednou z možností, jak docílit uzavření kontroverzní věznice, kterou Obama zdědil po svém předchůdci Georgi Bushovi, je část zadržovaných přesunout na americkou půdu. Vláda si pro tento cíl už vyhlédla i vězení, je jím Thomsonovo nápravné centrum ve státě Illinois.
Tento plán však podle deníku The Washington Post komplikuje třeba Kongres, který zakázal transfer vězňů do USA vyjma těch, které čeká soud - jako například Chalída Šajcha Muhammada včetně jeho čtyř spolupachatelů. Muhammad, který je údajným "mozkem" teroristických útoků z 11. září 2001, stane před federálním soudem v New Yorku. - čtěte Mozek útoků z 11. září stane před soudem nedaleko Ground Zero
Proti jakémukoliv přesunu vězňů na americkou půdu se staví také skupina republikánů. A někteří demokraté jsou proti věznění podezřelých bez oficiálních obvinění.
Obamově administrativě se zatím povedlo z Guantánama dostat 44 vězňů - ty poslali buď do zemí jejich původu nebo se jich ujaly jiné státy. Jednou z posledních zemí, která se rozhodla vyjít USA vstříc, bylo Slovensko, jež přijme tři zadržované. - čtěte Slováci přijmou tři vězně z Guantánama, vybírali je několik měsíců
USA odhadují, že zhruba 20 zadržených by mohlo brány nechvalně proslulé věznice opustit letos v létě. Další země slíbily přijmout na svém území asi 25 dalších vězňů.
Dosud pomohlo Washingtonu celkem jedenáct evropských zemí. Česko o této možnosti stále neuvažuje. "Nebylo to předmětem jednání," potvrdil stanovisko ČR pro iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničí Jiří Beneš.
GuantánamoAmerická věznice funguje od ledna 2002. Nechal ji po útocích z 11. září 2001 zřídit tehdejší prezident George Bush. Ochránci lidských práv "Gitmo" kritizovali nejen proto, že v něm Bushova administrativa zadržovala vězně bez soudu, ale i kvůli tvrdým metodám výslechů a mučení. |