Návštěvník si prohlíží padělky Libora Prášila v Muzeu policie v Praze.

Návštěvník si prohlíží padělky Libora Prášila v Muzeu policie v Praze. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Policie vystavila unikátní falza obrazů, která zmýlila i mnohé znalce

  • 18
Malíř Libor Prášil dokázal věrně napodobit díla Jana Zrzavého, Kristiána Kodeta a dalších mistrů a jeho umění mu vyneslo podmínku. Zůstaly ale i obrazy, které zakoupil Kriminalistický ústav v Praze kvůli studijním účelům. Nyní si je lidé mohou prohlédnout v policejním muzeu.

Samouk Libor Prášil patřil ke skupině, která dokázala prodat téměř sto šedesát padělků obrazů slavných českých malířů a vydělat si tak desítky milionů korun. Po odsouzení dostal dvouletou podmínkou s odkladem na čtyři roky (více o rozsudku zde).

Pro české kriminalisty to byl výjimečný případ. Proto si falza, která po rozsudku propadla státu, vyžádali a nadále je budou využívat ke studijním účelům.

Prášil nemaloval kopie obrazů. Naučil se až geniálně styl mistrů napodobit a poté maloval vlastní náměty tak, aby vypadaly jako od Jana Zrzavého, Vojtěcha Sedláčka a dalších.

"Například Jan Zrzavý měnil styly, měl své hnědé období, modré období. Pan Prášil ho dokázal napodobit tak dobře, že zmátl i řadu znalců umění. I zde na výstavě je možné ta období vidět,"  uvedl k vystaveným falzům náměstek ředitele Kriminalistického ústavu Marek Kotrlý.

Případ nadaného falzifikátora je největší padělatelskou kauzou v moderní historii České republiky a padělky tak nemohou chybět na výstavě věnované výročí 55 let Kriminalistického ústavu. "Vystavujeme je ale i proto, že chceme veřejnosti ukázat, jak dokonalé padělky se mohou na trhu objevit a je nutné mít se při koupi umění opravdu na pozoru," řekl Kotrlý.

V souboru, který Kriminalistický ústav v souvislosti s Liborem Prášilem zkoumal, ale nebyly jen padělky. Policisté prověřovali i originály, už jen kvůli porovnání. Obrazy zkoumali kriminalisté více než rok. Nakonec se jim podařilo objevit způsob, jak poměrně jednoduše odhalit padělek.

"Omlouvám se, ale víc neprozradím, protože by to mohlo být návodné pro některé pokračovatele, které by se mohly inspirovat," vysvětlil náměstek ředitele ústavu.

Obecně je ale možné říct, že kriminalisté obrazy například prosvítili rentgenem, infračervenými paprsky, detailně studovali použité materiály a s odborníky z Národní galerie zkoumali i styl malby.

Protože dopředu není nikdy jasné, zda se jedná o bezcenné falzum, či originál, musí být kriminalisté velmi opatrní. Například mikroskopické vzorky odebírají po dohodě s restaurátory, kteří vyberou vhodné místo - například zpod rámu obrazu.

Zkoumá se samozřejmě i podpis. I signatura obrazů byla u Prášila velmi věrná originálu. Na vystavě je možné vidět jak písmoznalci u obrazů pracují.

V jedné z vitrín jsou vystavené barvy, které malíř Prášil používal. Vedle ležící plátno už z případem nesouvisí. Je to ukázka toho, jak padělatelé využívají starých bezcenných obrazů. Najdou si výtvory z období, jaké zrovna potřebují. Ty buď přemalují, nebo plátno od původní malby vyčistí a na ně namalují padělek.  

Výstava k výročí Kriminalistického ústavu v Muzeu policie v Praze potrvá do června. Vstupné je třicet korun, studenti a důchodci platí deset korun.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video