Dvanáct, třináct falešných obrazů Mony Lisy? Rudolfovi II. ve filmu Císařův pekař a pekařův císař bylo jedno, kolik za ně utratí. Vášeň je vášeň, ať už se jedná o lásku panovníka k umění, nebo padělatelů k penězům. Těch druhých v Česku přibývá tak rychle, jak roste počet investorů, kteří chtějí za obrazy utrácet miliony.
Současný trend se situaci ve filmu podobá. Také si můžete několikrát koupit stejný falešný obraz - třeba od Emila Filly za stovky tisíc korun. Národní galerie nejčastěji naráží na falza tak ceněných autorů jako je kromě Filly i František Kupka, Josef Čapek, Jan Zrzavý nebo Josef Lada či Chagall, Picasso a Matisse. Aktuálně je v módě Kamil Lhoták.
"Pokud chcete snadno a rychle přijít o peníze, kupte Fillu na Aukru. Zaplatit za obraz, který člověk neviděl, je šílenství," popisuje největší riziko ředitel starých sbírek Národní galerie Vít Vlnas.V porovnaní s rudolfinskou dobou však existuje jeden rozdíl: byznys s podvrhy je tvrdý. MF DNES mluvila se znalci či sběrateli, kteří čelili vydírání, když se proti padělání obrazů ohradili.
Kupka nebo Čapek za dvě stě tisíc? Určitě padělek
V obchodech s uměním se točí miliony a řada odborníků mluví o tom, že až každé čtvrté plátno může být podvrh. Mimo jiné. Falza prodávají i některé galerie. "I na to kupci mají dávat pozor," varuje ředitel Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Lammel. Ostatně oni do své sbírky kupují díla živých malířů, nebo obchodují s prověřenými partnery. Známý sběratel, znalec a galerista Martin Kodl brojí proti trhu s falzy léta. Trochu skepticky vypravuje o napodobeninách Filly, Kavana nebo Brožíka, které prohlásil za falza, a pak je našel v nabídce konkurenčních galerií.
Jak neutratit za falzum1. Kupujte díla živých autorů. Neplatí ale, že živý autor nemá padělatele. Objevilo se i falzum Jana Kanyzy. |
Na cenové špičce mezi sběrateli je aktuálně Kupka. To je pro podvodníky lákavá výzva. "Když se prodá Kupkův obraz za padesát milionů, tak se objeví několik falešných Kupků," popisuje zkušenosti Vít Vlnas. Koupi padělků přitom mnohdy provází naivita a touha po zisku. "I sběratelé k nám chodí s tím, že koupili od důvěryhodného člověka Kupku nebo Čapka nápadně levně za dvě stě tisíc," líčí Vlnas. Takové naivní příběhy často končí tím, že se kupec z expertizy dozví, že místo malíře za miliony vlastní plátno, které nemá cenu ani rámu, ve kterém visí na zdi.
Kvalita padělků létá jako na houpačce. U někoho to znalec pozná hned, jindy sleduje detaily - třeba úsměv dobytka. "Zkuste si nakreslit krávu, jak se směje. To uměl jen Lada," směje se falzům malíře Vlnas. Pokud na obraze zrovna není snadno identifikovatelný detail, zkoumají znalci, zda styl malby odpovídá autorovi, poměřují rukopis či přípravu plátna, jež je u každého charakteristická. A dělají nejrůznější expertizy.
Internetové stránky pomohou v boji s padělky
Podle slov Vlnase i šéfrestaurátora Petra Kuthana prověřuje stejná falza Národní galerie opakovaně. "Majiteli dáme posudek, že je to falzum a za rok či dva se tu obraz objeví znovu," říká Kuthan. Co se pak děje? Někdo prodá plátno dál, jiný si ho dá nad krb. Galerie snímky podvrhů nezveřejňuje. "Nemícháme se do soukromého obchodu s uměním," vysvětluje Vlnas.
Právě kvůli rotujícím podvrhům začal bývalý policista Zdeněk Novák provozovat internetové stránky Falzum STOP. Samotní napálení sběratelé o tom totiž nechtějí hovořit, aby si nezkazili pověst. Obchod s podvrhy se tak točí obvykle v tichosti. "Chceme lidi na falza upozornit, aby si dali pozor a nepřišli zbytečně o peníze," vysvětluje Novák stránky, kde lze nalézt fotogalerii desítek podvrhů (má k nim posudky). Podle něj celý trh deformují tři hlavní aspekty: pár nekvalitních znalců, nepoctiví prodejci, pomalé soudy. Je přesvědčený, že by kupcům nejvíce pomohlo, kdyby i Národní galerie falza zveřejňovala.
