Došlo k přetržení dvou třetin důležitých nosných šňůr vrchlíku a zborcení celého padáku," říká soudce Soukup. Ve svém stanovisku vychází z odborných expertiz Českého aeroklubu, Letecké amatérské asociace či reprezentačního trenéra parašutistů Josefa Pavlaty, který s létáním na padákových kluzácích v republice začínal. Další expert, František Ducháček, jehož soud rovněž vyslechl, se navíc domnívá, že příčinou Bartuškovy smrtelné nehody je nesprávná konstrukce i nekvalitní výroba padáku Farao. Teprvé po vynesení mezitímního rozsudku může být Andrlík odsouzen k náhradě škody pozůstalým.
Třebaže rozsudek nad Andrlíkem nenabyl dosud právní moci, setkalo se rozhodnutí soudce Soukupa s příznivým ohlasem nejen civilních, ale i armádních výsadkářů. Krátce po Bartuškově a Roschiho smrti totiž Andrlíkův Anex vyhrál významnou soutěž na dodávku speciálních armádních padáků VTP-100, ačkoliv s jejich výrobou neměl nejmenší zkušenosti. Kontrakt má hodnotu téměř půl miliardy korun. Od smrtelné nehody průzkumníka Prinicha však armáda na padácích VTP-100 kvůli výhradám k jejich bezpečnosti neskáče. Ministerští úředníci si celou kauzu přehazují už dva roky jako horký brambor a vedou nekonečné diskuse o tom, zda jsou, či nejsou padáky od Andrlíka bezpečné.
Příčina předčasného otevření padáku VTP-100, které vedlo ke smrti vojáka, spočívá přitom podle policejního vyšetřovatele Václava Rouše v "chybějícím stuhovém uzávěru na obalu padáku, který má fixovat spojovací šňůru pružinového kolíku..." Laicky řečeno - padák selhal proto, že společnost Anex jej vyrobila a dodala neúplný.
I když všichni špičkoví odborníci armády padáky VTP-100 odmítají, obchodníci ministerstva obrany naopak tvrdí, že kontrakt s Anexem je nutné dokončit. Právě oni totiž podepsali smlouvu se společností Anex Cirus, s.r.o., která není zapsána v obchodním rejstříku, takže neexistuje. Ministerští obchodníci vyplatili dokonce Jiřímu Andrlíkovi na základě smluv s neexistující společností šestimilionové penále za neodebrané padáky.
Zvláštní vyšetřovací komise, která se touto kauzou zabývá, navrhla šéfovi resortu obrany Vladimíru Vetchému řešení, jak s padákem VTP-100 naložit. Ministrův poradce Jaroslav Štefec ovšem naznačuje, že jde o východisko z nouze. "Ministr to zatím nepodepsal. Smím říci jen to, že jde o velmi nesystémové opatření. Podobné obchody totiž v minulosti vznikaly právě proto, že je nikdo nekontroloval," řekl Štefec. Podobným tragédiím může podle poradce zabránit pouze nový systém zadávání a vyhodnocování armádních zakázek.
"Pokud ministerstvo prosadí nakonec svou a padáky VTP-100 pro armádu přece jen koupí, tak budou další mrtví," předpovídá několikanásobný výsadkářský mistr světa Josef Pavlata. Padák VTP-100 označuje za nespolehlivý prototyp. Smrt vojína Prinicha má podle něho stejné kořeny jako Bartuškův nešťastný konec.
"Jen máloco vyžaduje tak přísná kritéria na kvalitu, jako výroba padáků. Já například skáču od roku 1976 na padácích z USA, kde základním požadavkem na pouhou účast v armádní soutěži jsou mnohaleté zkušenosti s jejich výrobou. Nikdy by v ní za oceánem - tak jako u nás Andrlíkův Anex - nemohl uspět podnikatel bez nejmenších zkušeností," dodává reprezentační trenér Pavlata.
Soud s majitelem Anexu Andrlíkem se táhl od roku 1995.
Soudce Soukup to zdůvodňuje doslova detektivní prací při hledání nezávislých expertů, kteří jsou schopni posoudit příčiny selhání padákového kluzáku Aleše Bartušky. "Znalci ministerstva obrany byli pro nás nepoužitelní. Nechtěli jsme totiž pana Andrlíka poškodit kvůli problémům, které má s armádou kvůli dodávkám padáků," uvádí soudce, jenž se přiklonil k názoru špičkového konstruktéra padákových kluzáků i klasických padáků Josefa Tesaře. "Je nepochybné, že Bartuškův kluzák se zbortil kvůli přetržení nosných šňůr," míní Tesař.
Advokátka Světlana Zvolánková, jež zastupuje manželku a dvě děti mrtvého výsadkáře Bartušky, předpokládá, že následný rozsudek obvodního soudu rozhodne o výši náhrady škody.
Mohlo by jít až o několik set tisíc korun," odhaduje advokátka.