Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šest let stará vražda stále rezonuje rajskou zahradou Blízkého východu

  20:35aktualizováno  20:35
Atentát na bývalého premiéra Rafíka Harírího dodnes zamořuje politickou scénu Libanonu. Ministři Hizballáhu odešli z vlády Harírího juniora na protest proti mezinárodnímu vyšetřování, na jehož konci budou nejspíš někteří členové šíitského hnutí z přípravy atentátu obviněni. Může zemi, nazývanou svého času rajská zahrada Blízkého východu, opět zachvátit občanská válka?

Socha zavražděného libanonského premiéra a podnikatele Rafíka Harírího v Bejrútu (13. ledna 2010) | foto: AP

Hizballáh a jeho spojenci ve středu opustili vládu premiéra Saada Harírího. Ohlášení rezignace si načasovali přesně na chvíli, kdy byl libanonský premiér na audienci u amerického prezidenta Baracka Obamy v Bílém domě.

Hizballáh ostře protestuje proti vyšetřování atentátu na jeho otce Rafíka Harírího. Před šesti lety, přesně 14. února 2005, ho zabila bomba nastražená v autě v komerční zóně Bejrútu. Mohutná exploze konvoj bývalého premiéra a miliardáře, který zbohatl na stavebním boomu v Saúdské Arábii, zcela rozmetala.

Západní mocnosti z přípravy atentátu nejdříve obvinili Sýrii. K vyšetření vraždy byl pod záštitou OSN ustanoven zvláštní mezinárodní soudní tribunál, který již brzy uzavře svá šetření. Očekává se, že ukáže prstem na Hizballáh.

Vůdce militantního šíitské hnutí Hassan Nasralláh vytrvale tvrdí, že tribunál je "izraelským projektem" a vyšetřování se snažil torpédovat výhružkami odchodu z vlády.

Prodavač v Bejrútu ukazuje klíčenky s podobenkami libanonských politiků (13. ledna 2010)

Libanonský premiér Saad Harírí (12. ledna 2010)

Urovnání vládní roztržky se snažily zprostředkovat Saúdská Arábie a Sýrie. Hizballáh si od jejich diplomatického úsilí sliboval, že Harírí přestane financovat činnost mezinárodního tribunálu, odvolá z něj libanonské soudce a prohlásí dohodu s OSN o záštitě nad tribunálem za neplatnou. Podle Harírího stoupenců byl však pád vlády lepší alternativou.

"Je dobře, že Harírí necouvl a nenechal se ponížit, spáchal by tím politickou sebevraždu," řekl listu The Guardian Nadím Šehádí z londýnského think-tanku Chatham house. Na druhou stranu Libanon nyní čeká bolestné jednání o nové vládě, kterým prezident pověřil opět Harírího.

True

Hizballáh, který disponuje větším arzenálem než libanonská armáda, obvinil ze sabotáže dohody Washington. Militantní hnutí je podporované Íránem a Sýrií, jejíž jednotky donedávna Libanon téměř třicet let prakticky okupovaly.

Proti charismatickému Nasralláhovi stojí miliardářský synek Harírí. Toho podporuje Saúdská Arábie, Turecko, Spojené státy a Francie. Roli Černého petra hraje Izrael, který s obavami pošilhává ke své severní hranici. Představitelé židovského státu mají dosud v živé paměti čtyři roky starý konflikt s Hizballáhem.

Pád vlády zastihl libanonského premiéra Saada Harírího během jednání s Barackem Obamou (12. ledna 2010)

Několik let poté, co Sýrie byla nucena zahanbujícím způsobem stáhnout své jednotky, vliv Damašku v Bejrútu opět stoupá. Syrský prezident Bašár Asad udržuje přátelské styky s Teheránem, hlavním patronem Hizballáhu. Spojené státy a Izrael doufaly, že libanonská emancipace od syrské okupace by toto přátelství mohlo narušit. To se ale nestalo.

True

Analytici se shodují, že nová vláda v Bejrútu se bude rodit jen obtížně. Ta poslední vznikala pět měsíců a spolupráce uvnitř koalice během jejího osmnáctiměsíčního působení téměř nefungovala. V zemi je osmnáct různých náboženských skupin a vyznání hraje klíčovou roli při obsazování politických funkcí. Podle libanonské ústavy musí být prezident maronita, premiér sunnita a předseda parlamentu šíita.

Zprava šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh, syrský prezident Bašár Assad a íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád

Atentát na Harírího do dnešního dne otravuje politickou atmosféru v zemi, kterou palestinští uprchlíci dříve nazývali rajskou zahradou bez plotů. Může se tedy Libanon opět propadnout do krvavé občanské války, která zemi zachvátila v roce 1975?

Podle listu The Guardian není další eskalace napětí v Libanonu v zájmu žádného z klíčových hráčů. Regionální mocnosti si uvědomují, že nová vlna sektářského násilí by se mohla snadno přelít přes hranice na jejich území. Proto se budou zřejmě snažit zprostředkovat dohodu o nové vládě.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.