Ladislav Pacovský a jeho syn John dostali u soudu 25 a 11 let. Otec původně dostal doživotí, odvolací soud mu trest snížil. John si odseděl sedm let. Nyní je už rok a půl na svobodě. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Deset let od tragédie v Litvínovicích, kde Pacovští zastřelili tři muže

  • 7
Otec a syn. Ladislav a John Pacovští. Dva muži, kteří přesně před deseti lety změnili život obyvatel Litvínovic, malé obce u Českých Budějovic. Za bílého dne na zahrádce tamější restaurace tehdy vyšlo ze dvou zbraní celkem devět výstřelů. Na místě byli dva zavraždění, třetí zemřel při převozu do nemocnice.

Ladislav Pacovský se později přiznal ke všem třem vraždám. Podle soudu však musel střílet i jeho syn John, kterého v prosinci roku 2011 propustili na svobodu. Otec původně dostal doživotní trest, později mu ho odvolací soud zkrátil na 25 let.

"Hrozně moc se toho o celém případu napsalo a místní lidé se pak o tom hodně bavili, ale dnes už nemám pocit, že by to někdo rozebíral. Ani já už se o to nezajímám. Některé věci se nakonec obrátily proti mně, a tak jsem se přestala jakkoli angažovat," říká nyní starostka obce Alena Nováková, jež vedla Litvínovice i před deseti lety.

Ale zpět na začátek k osudnému úterý 22. července 2003. Měl to být jen další poklidný den v Litvínovicích, vesnici, kde žije přes dva tisíce obyvatel. Jenže právě tehdy vyvrcholily letité spory Ladislava Pacovského, jeho bývalé ženy a rodiny Sassmanových.

O tragédii, která se před deseti lety stala na zahrádce restaurace v Litvínovicích, se místní nechtějí příliš bavit.

Trojnásobnou vraždu v Litvínovicích připomíná pomníček se jmény zastřelených mužů.

Pacovský emigroval v 80. letech minulého století do Rakouska, později se s manželkou rozvedl. Oba se vrátili po listopadové revoluci. Žena začala žít nový život, ale od Pacovského definitivní klid neměla.

Krize se stupňovala, když si našla nového přítele. Bývalý manžel například začal rozebírat dům exmanželky od střechy a mezi krovy udělal šibenici, kde napsal její jméno.

Sousedy ohrožoval plynovou pistolí, přesto zůstal na svobodě

Litvínovičtí mnohokrát upozorňovali, že se může něco stát. Dokonce podávali na Pacovského trestní oznámení, báli se jeho nevypočitatelného chování. Sousedy například ohrožoval plynovou pistolí, přesto zůstával na svobodě. Policisté věděli o jeho chování dva roky, mnohým vyhrožoval zastřelením, velmi vulgárně urážel ženy.

Proč nakonec došlo ke třem vraždám a běsnění v podobě devíti výstřelů uprostřed obce? Důvodem byl pravděpodobně přátelský vztah zastřelených k bývalé manželce Ladislava Pacovského.

Když se se svým synem Johnem vydali zabíjet, měli mít u sebe kromě pistolí také pepřové spreje. U soudu pak zaznělo, že střelbě předcházela hádka, po které tehdy 49letý Ladislav Pacovský zastřelil pistolí ráže 6,35 mm Jana Sassmana a jeho syna Radka. Dvacetiletý John Pacovský pak druhou zbraní ráže 7,65 mm zabil jejich zetě Haralda Kampfera, který přiběhl Sassmanovým na pomoc.

Mladší muži, kterým bylo 26 a 31 let, zemřeli na místě, 52letý Jan Sassman pak v sanitce při převozu do nemocnice. "Nejméně devíti výstřely do zad, hrudníku a břicha zabili tři muže," hlásila tehdy policejní mluvčí Jana Kameníková.

"Tři zavraždění muži patřili do rodiny, která v době, kdy Pacovský týral manželku, s níž se rozváděl a vyhrožoval jí smrtí, poskytla této ženě úkryt ve svém domě," řekl člověk, který znal poměry v obci.

Otce a syna zatkli v Praze

Kolem tragédie bylo od počátku několik nejasností. Především se hovořilo, zda zabíjel pouze Pacovský starší, nebo i jeho syn. Každopádně se oběma podařilo z Litvínovic utéct. Na svobodě zůstali ještě další dva dny. Policie je zatkla v Praze na rohu náměstí Jiřího z Poděbrad. Jeli do hlavního města za známou, která kriminalisty upozornila. Pacovský měl u sebe v době zatčení zbraň.

Už tři dny po vraždě měla policie jasno, že vraždit musel Ladislav i John. Ten se však nepřiznal a také otec tvrdil, že střílel jen on sám. "Syn byl mírná osoba, vyhýbal se konfliktům," tvrdil například Pacovský starší.

Pak začala příprava na soud. Ladislav Pacovský nejdříve dostal doživotí a jeho syn třináct let. Později soud tresty zmírnil na 25 a 11 let vězení. Soudní řízení bývala velmi emotivní. Ladislav Pacovský vulgárně vykřikoval a napadal slovně soudce.

Na případ vzpomíná Tomáš Bouzek, dnes budějovický radní, který obhajoval Ladislava Pacovského. "Byl to určitě jeden z nejvíce mediálně sledovaných případů, na kterém jsem pracoval," potvrdil.

Upozornil, že i dnes je v určitých věcech vázán povinností mlčenlivosti. "Moc dobře si však vzpomínám, jak to tehdy pro mnohé bylo bolestné a ovlivnilo to atmosféru v celém kraji. Faktem je, že se od ní nedokázal oprostit ani soud," pokračoval Bouzek s tím, že jinak by na začátku nemohl padnout rozsudek doživotí, ale rovnou trest od 15 do 25 let.

Námitky obhajoby uznal až Nejvyšší soud a poslal pak případ zpátky do Budějovic. "Každý obžalovaný má v právním státě zaručeno právo na obhajobu, aby byl stíhán a spravedlivě potrestán podle zákona. Jinou věcí je lidský pohled na věc, těm zastřeleným, bohužel, už nikdo život nevrátí," dodává Bouzek.

Mladšího Johna zastupovali advokáti Kolja Kubíček a Klára Slámová. Podle prvního jmenovaného měl být syn zproštěn obžaloby, protože ho nikdo neviděl střílet, ani on sám se nikdy nedoznal. Podle vyšetřovatelů a znaleckých posudků však nebylo možné, aby otec střílel z obou zbraní a soudu v tomto ohledu postačily i nepřímé důkazy.

Dnes je John už přes rok a půl na svobodě, byl propuštěn předčasně. Místo jedenácti si nakonec odseděl necelých sedm let. Kde žije, není jisté, podle některých informací je možná v Rakousku, kde si trest odpykával a narodil se tam.

Zdali byl propuštěn za dobré chování, nikdo nepotvrdil. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá loni sdělila, že se rozhodnutí o propuštění řídí právem státu, kde je odsouzený uvězněn. V tomto případě tedy rakouským právem, a česká strana se tak k tomu nemohla vyjadřovat.

V Litvínovicích se k událostem lidé příliš vracet nechtějí. Přejí si, aby se už John a Ladislav Pacovští nikdy nevrátili. "Určitě na to nikdo nezapomněl. Někdo se možná bojí, aby se ještě někdy nepřijeli mstít, ale to se snad nestane. Vím, že už je to deset let, připomíná to pomníček," říká žena, která si nepřeje být jmenována. I to dokazuje, že tři vraždy mnohé obyvatele poznamenaly.


Video