Odpovědi Karla Pacnera najdete ZDE
Litviněnkovu vraždu vyšetřují policisté z Británie, Ruska a Německa. Podle Scotland Yardu vedou všechny stopy do Moskvy. V takovém případě se podle Karla Pacnera nabízejí dvě vysvětlení:
"Buď Litviněnkovu smrt některá ruská tajná služba zpackala, takže ty stopy jsou viditelné. Anebo někdo jiný, kdo ho má na svědomí, vytvořil tuhle falešnou stopu," říká v on-line rozhovoru spisovatel a novinář, který vydal řadu knih o dějinách špionáže.
"Obávám se, že ani Britové na nic naprosto jasného nepřijdou a že pravdu se dozvíme za deset, dvacet, padesát let. Nejspíš až někdo z té tajné služby, která má Litviněnka na svědomí, zdrhne a začne o tom vykládat," vysvětluje.
Britové nevyšetřují otravu bývalého agenta pouze na svém území. Speciální tým poslali i do Moskvy. Rusové ale expertům moc nepomáhají, myslí si Pacner. "Londýn je na Moskvu kvůli tomu dost rozzlobený."
Polonia bylo moc
Záhy poté, co byl někdejší agent prvního listopadu převezen do londýnské nemocnice, se objevilo podezření, že jeho otrava souvisí s vraždou ruské novinářky Anny Politkovské. Litviněnko prý věděl víc, než měl. "Ovšem není vyloučeno, že to mohlo být mnohem složitější," naznačuje Pacner.
Pokud jde o způsob agentovy otravy, domnívá se, že traviči chybovali. "Zřejmě ho předávkovali. Kdyby mu dali menší porci, mohl žít ještě týdny, měsíce, možná dva roky - a nikdo by nepřišel na důvod jeho smrti. To měla být výhoda polonia. Dali mu ho zřejmě do nějakého nápoje," myslí si Pacner.
Kauza jako z románu
Alexander Litviněnko zemřel 24. listopadu po třítýdenním pobytu v londýnské nemocnici. Z vraždy obvinil ruského prezidenta Putina, Kreml ale jakoukoliv souvislost s otravou odmítl jako absurdní.
Kauza postupně nabrala rychlost divokých špionážních románů. Policisté už našli stopy polonia ve třech zemích, pod dohledem lékařů skončili i tři muži, kteří se s Litviněnkem v den otravy setkali.
Případem se zabývají elitní policejní týmy tří zemí. "Londýn nemá při vyšetřování co zatajovat. Podle mého názoru poví všechno, jen s výjimkou věcí, které by mohly odkrýt některé tajné vyšetřovací postupy a tajné zdroje informací," vysvětluje Karel Pacner.
Tajnými službami se detailně zabývá už léta. Napsal o nich i několik knih. Mimo jiné čtyřdílný cyklus Československo ve zvláštních službách, který se věnuje dějinám československé špionáže, či naposledy knihu Vyzvědačky pod rudou hvězdou - o ženách v komunistických tajných službách.
