Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pacifikem pluje pás odpadků velký jako devět Českých republik

  14:52aktualizováno  14:52
V severozápadní části Tichého oceánu už několik let narůstá ekologický problém obřích rozměrů. A to doslova - plave tu pole plastového odpadu o velikosti Texasu či devítinásobku rozlohy Česka. Vědci z kalifornského Institutu oceánografie se vypravili prozkoumat jeho dopad na ekosystém.

Odpadky znečišťují všechny světové oceány. Severozápadní Pacifik ale nese odpadu nejvíce. | foto: Profimedia.cz

Vůbec největší pás mořského znečištění na světě, jehož složení tvoří především kousky plastů, je vzdálený od Kalifornie několik tisíc kilometrů.

Představa nakupené hory odpadků sahající k horizontu je ale mylná, podle ředitele výzkumu Scrippsova institutu Roberta Knoxe je totiž masa odpadu relativně rozptýlená. "Někde dokonce není viditelná lidským okem. Samozřejmě najdete dostatečně velké kousky plastu, ale jindy odpad uvidíte, až když odeberete vzorek vody," řekl Knox pro CNN.

To ovšem význam problému nijak nesnižuje. "I několik kousků plastu na kilometr čtvereční je obrovské množství, když vezmete v potaz rozlohu celého pásu znečištění," dodal.

O existenci takzvaného Velkého pacifického pásu odpadu se ví už několik let, kdy si jej všiml rybář lovící v oblasti. Dosud se však o něj vědci příliš nezajímali.

To chce nyní změnit Knoxův tým během své třítýdenní plavby na lodi New Horizon. Cílem mise je získat odpověď na klíčové otázky o množství pacifického odpadu, jeho pohybu po oceánu i nakolik je součástí potravního řetězce mořských živočichů.

Jistotu mají vědci zatím v tom, že pás odpadků je velký zhruba jako americký stát Texas a během doby se rozmělnil do menších kousků plovoucích u hladiny jako konfety. Jeho vznik mají na svědomí hlavně lodě a čluny, které se odpadu zbavovaly tou nejsnazší cestou; částečně jej doplňuje odpad spláchnutý ze zaneřáděných pláží.

Podle Rustyho Brainarda z Národní správy pro oceány a atmosféru se v pásu objevuje i množství rybářských sítí, které ničí ekosystémy u Havajských ostrovů.

Plast se pak rozkládá a drolí na menší kousky, které mořští ptáci omylem považují za potravu, a jeho požitím si tak krátí život.

"Našli jsme množství koster mořských ptáků na ostrovech a jejich vnitřnosti byly plné plastu," říká Brainard a dodává, že ptáci nemusí být jediným příjemcem plastové polévky. Součástí potravního řetězce totiž může být nakonec i člověk.

Vědci z Knoxova týmu se tak mimo jiné pokusí určit, zda je možné Velký pacifický pás odpadu zlikvidovat a pokud ano, jakým způsobem to lze provést.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Islám, náboženství míru. Charlie Hebdo provokuje obálkou s oběťmi útoků

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo si svým středečním vydáním proti sobě opět poštval nejen muslimy. Karikaturou na obálce připomněl nedávný útok...  celý článek

Samota za polárním kruhem. Existuje silnější poetika?
Čech se přiznal, že za polárním kruhem ubodal svou přítelkyni z Británie

Šestatřicetiletý český občan, kterého loni v prosinci finští kriminalisté obvinili z vraždy jeho britské přítelkyně, se k usmrcení ženy přiznal. Informoval o...  celý článek

Bouře a silný vítr v Hongkongu (23.8.2017)
Vymlácené mrakodrapy, zaplavené ulice. Hongkong zasáhl tajfun Hato

Nejméně tři mrtvé a 84 zraněných si vyžádal mohutný tajfun Hato, který ve středu zasáhl Hongkong, Macao a okolní oblasti. V Hongkongu bylo zrušeno na 450 letů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.