Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nemocné s kardiostimulátory hlídá lékař na dálku. Na přístroj se čeká rok

  14:54aktualizováno  15:08
Pacienty, kteří musí nosit implantovaný kardiostimulátor nebo defibrilátor, mohou lékaři sledovat na dálku. Systém Home Monitoring je tak chrání před náhlou srdeční smrtí a zlepšuje léčbu nemocného srdce. Pacienti navíc nemusí vysedávat v čekárnách kvůli častým kontrolám, stačí přijít jednou za rok.
Ilustrační fotografie - Pacient, infúze, nemocný, nemocnice, lékař

Ilustrační fotografie - Pacient, infúze, nemocný, nemocnice, lékař | foto: Profimedia.cz

Karel Penn dostal v sedmadvaceti letech infarkt myokardu. Od té doby se mu zhoršovala funkce levé srdeční komory a trápily jej srdeční arytmie. Pennovi implantovali několik kardiostimulátorů, ten poslední dokáže sledovat činnost jeho srdce 24 hodin denně.

Díky systému Home Monitoring se data zaznamenávají do "krabičky" připomínající mobilní telefon u pacienta doma a ta pak data odesílá do servisního střediska a e-mailem či faxem lékařům, kteří je denně kontrolují. Kdyby bylo cokoli špatně, lékař si pacienta okamžitě zavolá do ordinace a léčbu upraví.

Kardiostimulátory a defibrilátory

Kvůli stárnutí populace narůstá počet kardiovaskulárních onemocněních a také počet implantací kardiostimulátorů a defibrilátorů. Jen za loňský rok jich lékaři implantovali 2 596.

Nejvíce takových výkonů probíhá v nemocnici Na Homolce, v IKEM a v kardiocentru v Třinci, za kraje to jsou Karlovarský, Jihočeský a Liberecký. Naopak dostatečná síť přístrojů stále není na Zlínsku.

První kardiostimulátor s možností dálkového sledování byl implantován v roce 2000. Od té doby se systém rozvíjí a nyní už se data přenášejí ze stacionární jednotky z domova pacienta pomocí mobilní sítě do servisního střediska výrobců kardiostimulátorů a defibrilátorů, které pak informace prostřednictví e-mailu, SMS, faxu či internetové schránky odešle lékaři. Ten záznamy denně kontroluje a v případě potřeby pacienta kontaktuje a upraví s ním léčbu.

"Díky tomuto systému mám pocit, že jsem krytý a že mám větší volnost," uvádí Penn. Nemusí na časté kontroly a pokud se u něj projeví arytmie, které kardiostimulátor s defibrilátorem léčí několika výboji, dozví se to pacient i lékař téměř okamžitě.

Penn dostal první kardiostimulátor v roce 1996, byl veliký a těžší, vydržel mu pět a půl roku. Druhý implantovaný přístroj už byl modernější a měl i delší životnost - osm a půl roku. Objevila se na něm však porucha.

Nefunkční elektroda mohla přinést srmt

"V roce 2004 se při pravidelné kontrole zjistilo, že elektroda vysílající výboje do srdce byla narušena, a přístroj tedy nefungoval. Nevím, jak dlouho, každopádně jsem mohl být ohrožen na životě až čtyři měsíce, tedy celou dobu od poslední kontroly u lékaře," dodal Penn s tím, že kdyby jej zastihla smrtící arytmie, zřejmě by nepřežil.

To se nyní s novým monitorovacím systémem pacienta stát nemůže. Přístroj totiž sleduje jak zdravotní stav pacienta (srdeční rytmus, srdeční arytmie, dodané léčivé výboje a předpověď klinického stavu srdce i možnost selhání), tak technický stav implantátu (tedy stav elektrod a baterie).

"Už tedy není ohrožen život nemocného, díky okamžitým datům můžeme zareagovat rychle a upravit léky, které bere, či přenastavit kardiostimulátor. K nechtěným arytmiím tak dochází mnohem méně," doplnil přednosta I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci Miloš Táborský s tím, že pacienti s takovým přístrojem přicházejí při hladkém průběhu nemoci jen jednou za rok na pravidelné kontroly.

Na přístroj se čeká rok

Loni dostalo v České republice přístroj napojený na dálkové sledování 2 596 pacientů. Čekací doby na tyto přístroje jsou však až rok.

"Nyní máme v olomoucké nemocnici 120 pacientů, kteří na defibrilátor čekají. Lhůty by mohly být kratší, kdyby nebyly přísné limity od pojišťoven. Za poslední rok se totiž systém zlevnil o třicet procent. Zároveň však máme zastropovaný počet operací," dodal Táborský.

Na defibrilátory mají nárok především pacienti resuscitovaní a ti, kterým starý přístroj v těle již dosluhuje. Lidé, kteří mají potíže se srdcem a které arytmie ohrožují, jej však pouze z preventivních důvodů nedostanou.

Kardiostimulátor k léčbě pomalého srdečního rytmu má v České republice přes 100 tisíc lidí. Ročně jich lékaři v šestnácti implantačních centrech zavedou osm tisíc, z nich dva tisíce jsou výměny. Defibrilátorů voperují ročně dva tisíce.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.