Ředitel bělehradské záchranky Borko Josifovski po odhalení aféry oba lékaře obvinil, že odmítali provádět resuscitaci a zapříčinili tak smrt téměř padesáti pacientů.
Doktoři údajně oznamovali úmrtí pacienta přednostně soukromé pohřební službě a inkasovali za každý takto zprostředkovaný pohřeb provizi až 200 eur, tedy asi 5700 korun.
Státní zastupitelství začalo případ vyšetřovat, ministerstvo zdravotnictví ale mezitím ředitele záchranné služby Josifovského odvolalo z funkce. Obviněným lékařům byl prozatím snížen plat o deset procent.
Aféry se chopila média a informovala o ní pod titulky "Lékaři ve službách pohřební služby" nebo "Smrt je nejlepší obchod". Podle bulvárního listu Blic mělo "smlouvu" s pohřebními službami nejméně 16 lékařů záchranky.
Záchranka pozdě, pohřebáci brzy
Po zveřejnění případu se začali ozývat čtenáři, kteří uváděli případy bizarního postupu lékařů bělehradské záchranné služby ve svých rodinách. Přivolaní lékaři údajně neposkytovali prakticky žádnou pomoc ani nedávali léky. Zato po sobě na stole nechávali vizitky pohřební služby.
"Loni umíral můj otec," napsal jeden čtenář. "Zatímco na záchranku jsme museli čekat hodně dlouho, zástupce pohřební služby se u nás objevil tři minuty poté, co byla konstatována otcova smrt," dodal.
V Bělehradě, který má jen a půl milionu obyvatel, funguje asi stovka pohřebních služeb, které si ostře konkurují. Přitom ty firmy, které si zavazují lékaře provizemi, účtují klientům až několikanásobně vyšší pohřebné, než je průměr na trhu.
Jednou z příčin skandálu mohou být nízké platy lékařů placených státem. Často nepřekračují 500 eur měsíčně, to znamená přibližně 14 200 korun. Proto si prý doktoři hledají vedlejší příjmy.
