Lékárnám však zároveň také v průměru o čtvrtinu klesly tržby z prodeje léků. "Počet léků hrazených pojišťovnou u nás v lékárně klesl o 45 procent. Myslím, že se v tom odráží i skutečnost, že lidé začali s lékaři více mluvit, jestli je opravdu nutné brát třeba šest léků najednou," říká Aleš Krebs z lékárny ve Slatinicích, který je zároveň mluvčím lékárníků.
Pojišťovny za léky, které si teď lidé kupují sami, utrácely milionové částky. "Je jasné, že jsme za první čtvrtletí ušetřili, ale zatím to neumíme vyčíslit," říká Jiří Rod ze Všeobecné zdravotní pojišťovny.
"Když si léky platí pacienti sami, neplýtvají s nimi. Ale také je otázka, zda za současným poklesem prodeje léků není předzásobení, ke kterému došlo v prosinci," říká lékárník Zdeněk Blahuta.
Lékárník Aleš Krebs loni vydal deset procent paralenů na recept. Letos to už nebyla ani jediná krabička tohoto léku. Lidé si totiž velice snadno spočítali, že za poplatek za položku na receptu by zaplatili třicet korun, zatímco pokud se rozhodnou koupit si paralen z vlastní kapsy, zaplatí pouze deset korun.
Paralen přitom patřil k léčivům, která lékaři na recept dříve předepisovali nejčastěji. Jen za paralen, ibalgin a anopyrin tak Všeobecná zdravotní pojišťovna ze svého rozpočtu platila kolem 170 milionů korun. "Počet volně prodejných léků u nás stoupl o necelých dvanáct procent," všiml si změny Michal Hojný z lékárny Institutu klinické a experimentální medicíny.
Do lékárny jen svátečně
Proč lidé za léky v prvním čtvrtletí tohoto roku utratili méně než ve stejném období? Lékárníci si to vysvětlují zejména tím, že v prosinci si lidé vytvořili masivní zásoby léků. Jaký vývoj bude mít chování českých pacientů, půjde odhadnout až po dalším čtvrtroce, co budou poplatky fungovat.
Návštěvy lékáren však lidé zřejmě omezí i nadále. "Místo jednou měsíčně si pacienti přijdou jednou za čtvrt roku pro tři balení," podotýká lékárník Krebs.
Třicetikorunový regulační poplatek se totiž platí za položku na receptu, takže je výhodnější, když lékař pacientovi na jeden recept napíše tři balení. Poplatky jsou zatím první částí reformy ministra zdravotnictví Tomáše Julínka.
Druhou část, která zahrnuje dohromady sedm zákonů, vláda měla projednat ve středu, ale nakonec jednání přesunula. Z programu vlády ji stáhl sám premiér Mirek Topolánek. Chce, aby se s návrhy reformy ještě před diskusí na vládě seznámili lidovci, kteří na to dosud neměli čas.
Ti přitom mají k Julínkovým plánům spoustu výhrad. Nelíbí se jim, že ministr chce přeměnit univerzity a nemocnice na akciové společnosti. A tuto část zákona kritizují také univerzity, které se bojí ztráty autonomie. Další z předkládaných zákonů upřesňuje pravidla pro potraty a umělá oplodnění. Lidovečtí politici se vyjádřili, že takový zákon s jejich podporou nemůže počítat.
Čtěte v páteční MF DNES
100 léků, které opravdu fungují - velký přehled volně prodejných léků najdete v páteční MF DNES.