"Každoročně se u nás vracejí léky v hodnotě jedné miliardy korun, což představuje neuvěřitelných 245 tun zlikvidovaných léčiv," upozornil ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Konkrétně Češi v roce 2011 nevyužili léky za bezmála 1,6 miliardy korun. Většinou je odevzdali do lékáren, léky v hodnotě 400 milionů skončily v popelnicích. Přitom vyhozené či do kanalizace spláchnuté tablety či tobolky zamořují životní prostředí. Likvidace těch odevzdaných do lékáren či ordinací zase předloni stála 7,5 milionu korun.
Ročně se v Česku spotřebují léky za 60 až 70 miliard korun. Z toho 35 miliard tvoří ty na předpis. "U nich je podíl nevyužití 3,7 procenta," doplnil náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek.
Domácích lékárniček si všímáme jen občas, nepotřebné léky příliš nevyhazujeme
Data vzešla z výzkumu agentury STEM/MARK o reálném využití léčiv. Konal se loni od března do září. Studenti farmaceutických fakult v rámci něj nahlédli do lékárniček ve dvou tisících domácnostech. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) jejich data doplnil těmi z lékáren a vznikl ojedinělý výstup, jenž by měl pomoci se zamezením plýtvání léky.
Výzkum ukázal, že polovina léků lidé užívají jen při potížích, zhruba čtvrtinu léků užívají pravidelně a pětina léků z lékárniček jsou ty, které lidé vůbec nepotřebují. Více než desetina léků v domácnostech je prošlá.
Ukázal také, že jedna česká domácnost má v průměru doma 17 balení léků, z toho 41 procent tvoří léky na recept. Pouze polovina domácností skladuje léky doporučeným způsobem a necelá třetina domácností vyhazuje léky do popelnice, ačkoliv je lze bezplatně odevzdat v lékárně či u lékaře.
"Deset procent domácností vůbec léky v lékárničce nekontroluje a nechávají je být, až jejich majitel odejde na věčnost," popsal ředitel SÚKL Pavel Březovský. Důvodem vyhazování je také stěhování a občas i prošlá trvanlivost.
Ministerstvo: Dosud byly jen pseudoodborné posudky, teď známe přesná čísla
Průzkum si zadal právě SÚKL, vyšel jej na 1 milion a 164 tisíc korun. "Hradili jsme jej z peněz na činnost ústavu, agenturu STEM/MARK jsme vybrali na základě veřejné soutěže, protože nabídla nejnižší cenu," popsal vedoucí tiskového oddělení SÚKL David Přinesdom.
"Já jsem za ta data rád, potěšila mě. Dosavadní pseudoodborné posudky říkaly, že v popelnicích končí 10 až 25 procent léků. Průzkum svým rozsahem dává poměrně přesné výsledky a zdá se, že situace není tak tragická, jak by se mohlo zdát," reagoval na výsledky náměstek Nosek.
Ministerstvo i SÚKL se nyní chce zaměřit na to, zda pacientům nejsou například předepisována zbytečně velká balení léčiv. "Budeme se snažit snížit množství likvidovaného odpadu," slíbil Březovský s tím, že průzkum ovlivní komunikaci SÚKL s lékárníky i veřejností. Třeba prostřednictvím kampaně, jež upozorňuje na správné nakládání s léky.
SÚKL například loni vydal publikace Příběhy léků, kterou napsal bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt (více o příručce čtěte zde). Kampaň zahrnuje také informační portál O lécích.cz, plakáty a letáky v lékárnách či pouštění informativních spotů v čekárnách.