Boris Šťastný (ODS)

Boris Šťastný (ODS) | foto: Josef Vostárek, MF DNES

Pacient musí jasně vědět, za co si připlatí, říká zdravotní expert ODS

  • 529
Pacient se dozví, na co má právní nárok a za jakých podmínek mu má být péče poskytnuta. Zdravotní expert ODS a šéf její pražské organizace Boris Šťastný v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že definice toho, co bude nadstandard, musí být dáno zákonem. Jen vyhláška, jak to chystá ministr Leoš Heger, prý nestačí.

Kdy se lidé od koalice dozvědí, za co si budou ve zdravotnictví připlácet jako za nadstandard a co dostane už za zaplacené zdravotní pojištění?
Spíš by ta otázka měla směřovat na ministra zdravotnictví. Pochopitelně ODS má na to svůj názor a i uvnitř ODS máme různé názory na to, jak se dostat k cíli, kterého chceme dosáhnout. Jsem autorem jedné z možných cest. Jde o zásadní změnu přeregulovaného českého zdravotnictví. Pacient musí dostat šanci si legálně připlatit za něco, co můžeme označit jako nadstandard, ale my k tomu chceme definovat ještě nárok pacienta. Nárok neznamená jen to, co pacientovi zaplatí pojišťovna, ale i právně vymahatelný statek. Dnes pacient dostává ve většině případě zdravotní péči plně krytou ze zdravotního pojištění, ale nemá žádnou právní možnost se případně domoci, aby mu tato péče vůbec byla poskytnuta a také přesně nikdo neví, za jakých podmínek mu má být poskytnuta.

Mohl byste to přiblížit na nějakém konkrétním příkladu?
Vezměme si třeba operaci žlučníku. Dnes se žlučník operuje různými metodami. Jednou z nich je klasická operace, druhou může být laparoskopická operace. Obě metody mají svá pro, svá proti a mají také různou cenu. Dnes nikdo neříká, za jakých podmínek se může pacient domoci té laparoskopické operace, pokud oba dva typy operace přicházejí v úvahu. Stejně je to u operace kyčle. Jsou různé typy kyčelních kloubů. Jeden vydrží deset let, druhý může vydržet dvakrát tolik. A dnes nikdo neříká, na jaký typ kloubu má pacient zákonný nárok. A tak se dnes dějí takové věci, že když chce pacient lepší kloub, tak za něj připlácí buď načerno nebo ho zdravotnické zařízení pošle tam či onam, aby si ho koupil, což také není úplně ideální, aby pacient běhal s kloubem v tašce, nebo se hledají různé kličky, třeba ve formě darů danému zdravotnickému zařízení. To musíme změnit.

Výčet toho, co je nadstandard, musí být dán zákonem. Vyhláška nestačí

Jak by se měl stanovit výčet toho, na co bude mít pacient nárok? Mělo by to být podle vás stanoveno v zákoně nebo bude stačit vyhláška ministra zdravotnictví? A kdo sestaví seznam věcí, na které by měl pacient nárok?
Koalice se na této věci zatím vůbec nedohodla, protože z ministerstva zdravotnictví ještě ani nepřišel žádný impuls. Dokonce i uvnitř ODS existovaly a existují různé pohledy na to, jak tuto věc definovat. Pokusil jsem tuto debatu otevřít a nastavit různé možnosti, jak k definici nároku dojít. Cesta, kterou navrhuji, je následující. Nejlepší možností je definovat nárok negativně. Zdravotní pojišťovny jako plátci, zástupci poskytovatelů zdravotní péče a ministerstvo zdravotnictví by v pravidelných intervalech sestavovaly seznam výkonů, materiálů a služeb, které by byly definovány jako nadstandard. Tento výčet by podle mého návrhu putoval v pravidelných, jednoročních intervalech do Poslanecké sněmovny. Čili by šlo o zákon. Jsem přesvědčen, že je to politicky nejprůchodnější věc. Definice toho, za co si lidé budou připlácet - dnes se hovoří třeba o celé stomatologii a o lázních - je debatou politickou a jakýkoli jiný mechanismus by mohl vést k tomu, že hned na tom prvním, nejdůležitějším kroku by se koalice neshodla.

Shodujete se na tomto postupu s ministrem zdravotnictví Hegerem?
Současný návrh ministerstva zdravotnictví říká, že to, za co by si pacienti připláceli nebo co by platili zcela, by bylo definované pouze vyhláškou ministerstva. Mám z toho velkou obavu už proto, že TOP 09 před volbami navrhovala, že by si pacienti platili za operace křečových žil, žlučníku, drobné úrazy, celou stomatologickou péči. Pokud bychom nechali tuto věc pouze na ministerstvu zdravotnictví, které je vedeno jasně TOP 09, mohlo by dojít k tomu, že ministr by mohl přistoupit k takovým radikálním návrhům a pro občanské demokraty by to znamenalo, že bychom porušili to, co jsme voličům slíbili.

Boris Šťastný (ODS)

Jaký bude tedy váš další postup při jednání o reformě zdravotnictví?
Budu o tom přesvědčovat nejen ministra Hegera, ale i vedení naší strany, čili premiéra Nečase, který se účastní jednání vedení koalice. Pokládám tuto věc za pilíř zdravotní reformy a za věc obrovsky politicky senzitivní.

Nesmíme připustit, aby se reforma zasekla na drastickém zvyšování poplatků

Na jakých změnách poplatků u lékaře se koalice shodne? Už se objevily i takové náznaky, že by se za den na lůžku v nemocnici platily dvě stovky, tedy dvakrát více, než jak s tím počítá koaliční smlouva.
V koaliční smlouvě je přesně napsáno, na čem jsme se dohodli. A jít nad rámec koaliční smlouvy nepokládám za možné. Co je důležitější - poplatky nejsou reforma zdravotnictví a my v ODS nechceme připustit, aby se zdravotnická reforma zasekla nebo dokonce zhroutila na tom, že ministr Heger přijde s drastickým zvyšováním regulačních poplatků.

Považujete Leoše Hegera za dobrého ministra?
Já si pana ministra Hegera vážím a podporuji ho v jeho práci. Je to zkušený lékař, dlouholetý manažer velké nemocnice, na druhou stranu myslím, že to, co chybí ministerstvu zdravotnictví, je jasná vize, kudy se při reformě zdravotnictví vydat.

Vládou chystané daňové reformy budou mít dopad i do zdravotnictví, protože změny DPH se promítnou například do cen léků. Odboráři mluví o tom, že by u léků měla být nulová sazba daně z přidané hodnoty, jak byste ten problém řešil vy?
Ministr zdravotnictví má jedinou šanci - předložit návrhy komplexních změn v systému zdravotního pojištění, aby byly přijaty od 1. ledna 2012 a aby byly systémově řešeny dopady ztrát, které přinese změna DPH. Současně bude muset ministr redukovat počet lůžek, zejména v jím řízených nemocnicích, a další lůžka zásadně přeměnit, co se týče jejich struktury.

Když vláda uhne odborům, nemusí být nejen na platy, ale ani na zdravotní péči

Redukce lůžek bude znamenat i propouštění. Domníváte se, že poté, kdy si lékaři vůči vládě prosadili, že jim porostou platy, že vláda ustojí možné protesty proti propouštění zdravotního personálu?
Tady se ukazuje, že když jsem hlasitě říkal, že skokové navyšování platů ve zdravotnictví je absolutní nesmysl a budoucí katastrofa, měl jsem pravdu. Navyšovat platy můžete jen tehdy, když na to máte peníze. Každý manažer soukromé firmy ví, jak k tomu má přistupovat. Raději přidá těm dobrým více peněz a snaží se je více vytížit, než aby měl větší počet lidí, jimž přidává plošně.

Opakuji otázku - může Nečasova koalice vydržet očekávaný tlak odborů, když nevydržela tlak od lékařů, aby dostali přidáno?
Bude muset, protože jiná cesta není. Mohlo by totiž dojít k tomu, že nebude nejen na platy, ale i na zdravotní péči pro lidi.

Petr Nečas, Bohuslav Svoboda a Boris Šťastný ve volebním štábu ODS v Praze. (16. října 2010)

Myslíte si, že Petr Nečas je silný premiér?
Pan Nečas je silný a dobrý premiér.

Březina musí dostat šanci obhájit se před orgány činnými v trestním řízení

Před pár dny vás jako předsedu pražské ODS nesporně potěšil verdikt Ústavního soudu, který nezrušil volby v Praze. Zdálo se, že byste si mohli oddechnout, místo toho se v koalici s ČSSD dohadujete o tom, jestli se vy a předseda pražské ČSSD Petr Hulínský stanete dalšími radními. Takže žádná idylka.
To, co se tento týden stalo, byla klasická situace, jaká se v politice občas přihodí. Rada hlavního města je v tuto chvíli oslabena o dvě místa. To je dlouhodobě neudržitelné. Při koaličním jednání vznikl nápad, že na ta dvě uvolněná místa by mohli usednout předsedové pražských organizací obou koaliční stran - tedy Petr Hulínský a já. Tato myšlenka je ve fázi politických úvah a diskusí. Musí se k tomu vyjádřit kluby zastupitelů. Následující týdny ukáží, jestli na takové řešení přistoupíme nebo ne.

Je podle vás udržitelné, aby na pozici prvního náměstka primátora zůstával Karel Březina, pokud čelí policejnímu obvinění? Neměl by se alespoň dočasně z této funkce stáhnout, než se ukáže, jestli je obvinění relevantní?
Občanští demokraté dostali na koaličním jednání od pana Březiny zcela jasné informace, které se týkají tohoto případu. Netýká se to vůbec činnosti Karla Březiny na pražském magistrátu, nedošlo k žádné škodě ani újmě komukoli. Celá věc se týká právního sporu ve věci účasti pana Březiny v orgánech firem, kde zastupoval věřitele a zda měl určitou skutečnost oznámit, když se tyto firmy dostaly do likvidace...

Z vašeho pohledu je to tak bagatelní věc, že zatím může ve funkci zůstat?
Z mého hlediska a po prostudování právních názorů jde o tak banální záležitost, že si nedovedu představit, že bych v tuto chvíli vyzýval Karla Březinu k vyvození politické odpovědnosti. Musí dostat šanci tuto věc obhájit před orgány činnými v trestním řízení. Jiná věc by byla, kdyby tyto orgány došly k tomu, že došlo k úmyslnému trestnému činu. Pak by se i můj pohled na tu věc změnil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video