„Jsem rád, že to takhle dopadlo a myslím, že dnešní rozsudek je důležitou zbraní pro ostatní policisty, které něco takového potkalo,“ řekl iDNES.cz tehdejší policejní inspektor (jméno nechtěl zveřejnit, ale redakce jej zná). Městský soud v Praze Smrčkovi k původním osmi letům za podvod přidal rok vězení navíc. Také musí bývalému policistovi uhradit 120 tisíc korun za újmu, kterou mu způsobil.
„Obžalovaný se mstil poškozenému za to, že byl poškozeným zadržen za majetkovou trestnou činnost,“ shrnul Smrčkovo provinění soudce Vladimír Cvetler. Rozhodnutí je pravomocné, soudy však k němu došly po zdlouhavých peripetiích. Ještě v lednu 2016 to vypadalo, že pachatele mstícího se policistovi není možné stíhat.
Policisté z odboru hospodářské kriminality Smrčka zadrželi v květnu 2013 na dálnici na Moravě. Pátrali po něm už delší dobu kvůli skimmování karet (více o tomto druhu podvodu čtěte zde) a podvodným výběrům peněz z bankomatů. Smrček, v té době už vícekrát trestaný recidivista, bral své zadržení zřejmě jako osobní prohru. Inspektorovi, který ho chytil, začal systematicky komplikovat život. „Když jsem ho sebral, nikdy by mě nenapadlo, že to skončí takhle,“ řekl expolicista.
Pachatel si vymyslel úplatek
Z vazby na něj podvodník podal trestní oznámení. Tvrdil, že policista si řekl o úplatek, že mu již předal 1 000 eur a že další peníze měly následovat. Také ho osočil z ponižujícího natáčení jeho osoby na mobil a vymyslel si i to, že mu policista hrozil, že mu zařídí šikanu ve věznici. Policistu si proto předvolala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Vyslechla ho, stejně jako ostatní policisty přítomné u zákroku, a prohlédla mu mobil. Žádné pochybení nezjistila a Smrčka o tom vyrozuměla.
Smrček má trest do roku 2022Smrček je nyní ve věznici na pražské Pankráci, ven se má dostat až v roce 2022. Spolu s ním byli za skimmování odsouzeni k nepodmíněným trestům i Polák Piotr Nawrocki a Bulhar Zdravko Aleksandrov. Prokázaná škoda přesahovala 800 tisíc korun, pachatelé se pokoušeli i o výběr dalších více než dvou milionů. Trojice na bankomaty napojila skimmovací zařízení, zjistila data z karet a vyrobili falešné. Působila po celém Česku - například v Praze, Havířově nebo v Otrokovicích. Smrček jezdil vybírat i do zahraničí, byl v USA a také v Dominikánské republice. Při podvodech ho zadrželi také v Norsku, v roce 2010 tam dostal trest rok a sedm měsíců. |
Teoreticky mohl Smrček za křivé obvinění dostat až deset let vězení. Mezitím ho ale odsoudili za podvody se skimmováním karet k osmiletému trestu. Soudkyně Kateřina Kohoutková z Obvodního soudu pro Prahu 6 ho za pomstu policistovi loni v listopadu uznala vinným a prodloužila mu pobyt ve věznici o jeden rok. „Obžalovaný je z trestné činnosti jednoznačně usvědčován svědeckou výpovědí poškozeného, o jejíž věrohodnosti soud žádné pochybnosti nemá,“ rozhodla Kohoutková.
Případ tím mohl skončit, ale Smrček se odvolal. A pražský městský soud jeho stíhání překvapivě zastavil. „Protože je trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen a který ho podle očekávání postihne,“ konstatoval předseda senátu Jaroslav Pytloun ve usnesení.
Jinak řečeno, roční zvýšení trestu se mu zdálo natolik zanedbatelné, že by se tím soudy ani neměly zabývat. Zdůvodnil to zásadou hospodárnosti trestního řízení.
Odsouzení neomlouvá, zdůraznil Nejvyšší soud
Státní zástupkyně Jana Hercegová s takovým závěrem nesouhlasila. A stejně tak Nejvyšší soud. V červnu rozhodnutí městského soudu zrušil a přikázal mu, aby se případem znovu zabýval.
„Tolerování závažného protiprávního jednání by mimo jiné znamenalo, že pachatel, který je vazebně stíhán nebo je ve výkonu trestu odnětí svobody za zvlášť závažný trestný čin, by se mohl spoléhat na beztrestnost za méně závažný delikt spáchaný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody s ohledem na předpokládanou neúčelnost jeho dalšího postihu,“ rozhodl předseda dovolacího senátu Vladimír Veselý.
Teprve po tomto rozhodnutí následoval 1. prosince odsuzující rozsudek městského soudu. Oproti dřívějšímu rozsudku obvodního soudu udělal jen jednu drobnou změnu. Místo do věznice s ostrahou poslal Smrčka do věznice s dozorem, protože tam už byl mezitím beztak přeřazen.
Policie se svého člověka nezastala
Poškozený, který si konečný verdikt přišel také vyslechnout, už u policie nepracuje. Zklamal ho totiž postoj nadřízených, kteří se ho nezastali. Smrček se při řešení trestního oznámení totiž dostal také k osobním údajům policisty a svůj tlak ještě zesílil.
„Získal mou adresu i telefonní číslo. Z toho, co později říkal, vyplývalo, že ví, kde bydlím,“ uvedl policista. Smrček dal najevo, že má přehled, kdo kdy do domu přichází nebo z něj odchází. Policista začal mít obavy o rodinu, od zaměstnavatele se ale podpory nedočkal. „Pro mě to bylo jako rána kladivem. Po osmi letech u policie jsem si uvědomil, že nechci pracovat pro lidi, kteří se za mě nepostaví,“ řekl bývalý inspektor.
Podle něj se stává, že pachatelé vyhrožují těm, kdo je dopadli. „Většinou nám říkali: ‚Až budeš mimo službu, počkám si na tebe.‘ Smrčkovo chování bylo ale daleko za touto hranicí,“ vylíčil expolicista. Dnes pracuje v jiném oboru, přiznává ale, že bývalé zaměstnání mu někdy chybí. „Když slyším policejní auto, hned se rozhlížím, co se děje. Jsem jako pes, když větří,“ říká s úsměvem.
