Český premiér Petr Nečas v Bruselu (15. září 2010)

Český premiér Petr Nečas v Bruselu (15. září 2010) | foto: AP

Ozval se Nečas, pak se hádali vlivní muži. Evropa se pře kvůli Romům

  • 761
Je to summit o rozpočtové kázni, jenže v kuloárech žije jiným tématem. Evropa se v Bruselu pře kvůli Romům. Nejprve český premiér Nečas nepřímo podpořil postoj Francie k jejich vyhošťování, pak přišla hádka mezi šéfem Evropské komise Barrosem a francouzským prezidentem Sarkozym.

"Jsem přesvědčen, že i členská země Evropské unie má právo vyžadovat, když tam pobývá občan z cizí členské země, aby tam pracoval, studoval nebo prokázal, že má prostředky na obživu," řekl Nečas před začátkem summitu EU v Bruselu, jehož hlavním tématem je zpřísnění či větší prosazování sankcí za překračování rozpočtových pravidel.

"Členská země má právo vyžadovat dodržování svých vlastních zákonů," reagoval český premiér nepřímo na vlnu kritiky, která se od začátku léta valí na Francii.

Svět Romů podle Nečase

Co je v romské otázce klíčové z českého úhlu pohledu? "V České republice to považujeme primárně za sociální problém a problém vzdělanosti, nikoliv problém, že by byla nějaká menšina, která je diskriminovaná. Je tady obrovský kus práce v oblasti sociální práce, zabezpečení kvalitního vzdělávání, dostupnosti míst na trhu práce pro Romy a podobně," soudí premiér Petr Nečas.

"Velmi prudkou výměnu názorů" ohledně vyhošťování balkánských Romů z Francie měli na summitu i francouzský prezident Nicolas Sarkozy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Prozradil to bulharský premiér Bojko Borisov.

Názory obou účastníků sporu blíže nespecifikoval. "Na schůzce se ohledně Romů nedospělo k žádnému rozhodnutí," řekl Borisov s tím, že sedmadvacítka se pokusí dohodnout "společnou dlouhodobou strategii" ohledně Romů na příštím summitu.

"Nebudu popírat, že běžela poměrně živá diskuse, která se týkala spíše konfliktu mezi výroky některých evropských komisařů a názoru francouzské vlády. O tomto se skutečně živě diskutovalo," popsal český premiér Nečas. "Pokud bychom vzali čistě délku projednávání bodu, tak ano, nejvýznamnější částí byla věc, která se týkala vztahu mezi Francií a Evropskou komisí," odpověděl na dotaz, zda nebyl summit sporem zastíněn.

"Pokud tam byl někdo, kdo byl klidný a kdo se zdržel přehnaných komentářů, tak jsem to byl já," řekl Sarkozy ke zprávám o prudké výměně názorů s šéfem komise.

V likvidaci táborů budeme pokračovat, prohlásil Sarkozy

Sarkozy nicméně po skončení jednání prohlásil, že Paříž bude i přes kritiku postupu vůči Romům pokračovat v likvidaci nelegálních táborů, ať už je obývá kdokoli.

Paříž začátkem července výrazně přitvrdila při vyhošťování bulharských a rumunských Romů. V průběhu několika týdnů jich zemi galského kohouta muselo opustit přes tisíc. Francie zpřísnění zdůvodňuje snahou o bezpečnost; vzrůstající kriminalitu mají na svědomí z velké části právě imigranti (o imigrantech zde).

Evropská komise má podezření, že francouzská praxe porušuje zákony EU. Její členka Viviane Redingová kvůli tomu Francii pohrozila právními kroky. Podle jejích slov ji překvapuje, že k takovým věcem, k jakým nyní dochází ve Francii, může docházet i tak dlouhou dobu po druhé světové válce. To však pobouřilo Francii a Sarkozy dnes řekl, že je jejími slovy Paříž "hluboce šokována".

Další kritici tvrdí, že se Francouzi cíleně zaměřili jen na jednu menšinu, jiným zase vadí, že vyhošťují občany EU (Bulharsko a Rumunsko se k Unii připojily před třemi lety). Paříž pochybení odmítá a tvrdí, že postupuje v souladu s unijním právem.

Nečas však míní, že "EU a ostatní země by se neměly nechat zatahovat v podstatě do střetu, který je v mnoha případech francouzským předvolebním vnitropolitickým střetem než čímkoliv jiným".

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video