Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ozonová díra se zmenšila o kus velký jako Indie, změřili vědci

  9:22aktualizováno  9:22
Ozonová díra se po letech zvětšování zřejmě začíná zacelovat. Podle nového výzkumu byla loni v září oproti roku 2000 menší o čtyři miliony kilometrů čtverečních, což je kupříkladu více než rozloha Indie.

Ozonová díra nad Antarktidou v září 2009. Modrá barva označuje místa s nejmenší koncentrací ozonu v atmosféře. | foto: Profimedia.cz

Podle různých měření měla ozonová díra v září 2000 asi 28 milionů kilometrů, o patnáct let později pak byla menší o sedminu.

Přední odbornice na tuto problematiku Susan Solomonová předpokládá, že na loňském zacelování díry má více než poloviční podíl snížení hodnot atmosférického chloru, který přispívá k rozkladu ozonu. Méně chlóru v ovzduší je výsledkem takzvaného montrealského protokolu z roku 1987. V něm se svět dohodl odstoupit od užívání látek, které vedou k poškození ozonové vrstvy.

Měření z loňského září tak přineslo vůbec první důkazy o tom, že situace se začíná pomalu zlepšovat. Několik studií již dříve ukázalo na úbytek škodlivých látek, ale práce Solomonové poprvé ukazuje na obnovu ozonové vrstvy.

Výzkum Solomonové nicméně ostře kontrastuje s rekordní velikostí ozonové díry v říjnu 2015. Vědci jsou ale přesvědčeni, že k tomu významně přispěly erupce chilské sopky Calbuco, při kterých se do ovzduší dostalo velké množství vulkanické síry. To přispělo k tvorbě polárních stratosférických oblaků, ve kterých pak dochází k chemickým reakcím, při nichž vzniká chlor.

„Naprosté zotavení nečekáme před rokem 2050 či 2060"

Ozonová vrstva chrání lidi a další živé organismy na Zemi před ultrafialovým slunečním zářením. Postupné narušování její tloušťky vedlo podle odborníků k růstu rakovinných, kožních a očních onemocnění a dalším negativním důsledkům.

Nad Antarktidou vědci zpozorovali ozonovou díru poprvé na počátku 80. let 20. století. Solomonová v roce 1986 prokázala, že ozon je ničen molekulami chloru a bromu, které vznikají z chlor-fluorovaných uhlovodíků, jejichž nejznámější podskupinou jsou freony. Ty se dříve hojně používaly v chladicích zařízenícj či jako hnací médium ve sprejích.

„I když jsme přestali s produkcí chlor-fluorovaných uhlovodíků ve všech zemích včetně Indie a Číny okolo roku 2000, v atmosféře zůstává stále velké množství chloru,“ řekla v rozhovoru s BBC Solomonová. „Jeho životnost je 50 až 100 let, takže se začíná pomalu rozpadat a ozon pomalu obnovovat. Naprosté zotavení nečekáme před rokem 2050 či 2060,“ dodala s tím, že stav z loňského září již začíná ukazovat, že ozonová díra není tak veliká, jako bývala.

„Toto je první věrohodný důkaz, že antarktická ozonová díra se začala zacelovat,“ prohlásil v reakci na studii Solomonové odborník Markus Rex z německého Institutu Alfreda Wegenera. „Stav ozonové vrstvy je stále velmi špatný, ale je opravdu důležité, že jsme zjistili, že montrealský protokol funguje a že má vliv na velikost díry, to je velký krok kupředu,“ dodal.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.