Ovzduší v centru je čím dál horší

Praha - Zatímco před deseti lety nejvíc znečišťovaly ovzduší v metropoli kotelny a spalovny, nyní je jednoznačně předčila auta. Hlavně kvůli nim houstne nepříjemný zápach v ulicích a obyvatele trápí smog. Loňské statistiky však přinášejí i dobré zprávy: mimo hlavní komunikace koncentrace škodlivin klesají.

Nicméně podle ročenky o životním prostředí, kterou magistrát v těchto dnech zveřejnil, jsou oxidy dusíku obsažené ve výfukových plynech nejvýznamnější znečišťující látkou v pražském ovzduší.

"Na výrobce aut sice normy tlačí, aby vznikaly stále kvalitnější a k ovzduší šetrnější motory, ale na druhé straně jezdí v Praze stále více vozů," upozorňuje vedoucí oddělení ochrany ovzduší magistrátu Josef Janota.

To potvrzují i čísla: v roce 1990 po Praze jezdilo 340 tisíc osobních aut, vloni to bylo už téměř 630 tisíc. Nejzatíženější je okolí velkých křižovatek a hlavních komunikací - magistrály, Jižní spojky či Barrandovské spojky. Na těchto místech projede více než sto tisíc vozů denně.

Kudy projíždí nejvíce aut denně

- Jižní spojka v úseku 5. května - Vídeňská                113 tisíc
- Barrandovský most                       105 tisíc
- Wilsonova ulice u Masarykova nádr.                      103 tisíc

křižovatky:
- 5. května - Jižní spojka                    172 tisíc
- Jižní spojka - Vídeňská                142 tisíc
- Strakonická - Barrandovský most                      135 tisíc

Lidem způsobují škodliviny z dopravy velké potíže. "Cítí se v obdobích smogu oslabení, mohou je pálit oči, smog provokuje kašel, a dokonce i astmatické záchvaty nebo alergie," shrnuje ředitel městské hygienické stanice Jaromír Sobota.

Některé organizace stále nejsou spokojeny s tím, jak se magistrát stará o životní prostředí. "Město by mělo regulovat dopravu už na vjezdu, říkat motoristům: Ano, my vás v centru strpíme, ale bude to pro vás nevýhodné. Zatím je spíš láká," myslí si předsedkyně sdružení Pražské matky Michaela Valentová.

Ani v podpoře hromadné dopravy není magistrát příliš úspěšný. Tramvaje či metro vozí od roku 1990 stále méně lidí.

Největší zdroje emisí

- teplárna Malešice
- cementárna Radotín
- teplárna Holešovice

Naopak příznivý vývoj na pražské ovzduší má pokles počtu kotelen na sídlištích. Koncem devadesátých let začaly mizet. Například z Jižního Města se ztratilo přes třicet kotelen díky napojení domácností na teplovodnou síť Mělník - Praha. Podobně se mění dodávka tepla v Krči a Modřanech. "V dalších letech už nebude úbytek tak výrazný. Ale snažíme se, aby se na zmíněnou soustavu napojily i Štěrboholy a Letňany," upozorňuje Janota z odboru životního prostředí pražského magistrátu.

Vysoké komíny největších znečišťovatelů rozšiřují škodliviny daleko do okolí. "Daleko míň nebezpečné je bydlet pod malešickým komínem než v centru u rušné ulice," říká Jaroslav Šolc, který na magistrátu připravuje ročenky o životním prostředí.