Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hrozny s příchutí otročiny. Sběrači v Itálii umírají přímo na vinicích

  9:18aktualizováno  9:18
Na jihu Itálie se po letech přehlížení začaly řešit otrocké podmínky pro pracovníky na vinicích a sadech. Situace eskalovala v uplynulých týdnech, kdy přímo při práci zemřelo několik sběračů. Na vinicích pracují zejména ženy a uprchlíci. Hrozny trhají v extrémním horku za minimální odměnu.
Na jihu Itálie po letech přehlížení řeší tvrdé podmínky pro pracovníky na...

Na jihu Itálie po letech přehlížení řeší tvrdé podmínky pro pracovníky na vinicích a sadech. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Paola Clementeová, 49letá matka tří dětí, se 13. července probudila ve dvě hodiny ráno. Nebylo to pro ni nic neobvyklého, každý den totiž ve stejný čas vstávala a po snídani se autobusem vydávala z malého jihoitalského městečka San Giorgio Jonico k vinicím nedaleko města Andria. Na místo dorazila v pět hodin ráno. V tu dobu ještě netušila, že se domů nikdy nevrátí.

Uprchlíci na Sicílii

Zaměstnávání za minimální mzdu bují také na Sicílii. Tam na polích končí ve většině případů uprchlíci. Někteří farmáři zde uprchlíky platí načerno. Najdou se však i tací, kteří sběračům na polích vyplácí i 1200 eur měsíčně (více o práci uprchlíků na Sicílii se dočtete zde)

Někteří dělníci dostávají za dřinu na polích minimální mzdu, jiní si přijdou na desítky tisíc. Na snímku uprchlíci pracující na poli nedaleko města Syrakusy.

Zaměstnavateli si stěžovala, že jí během cesty do práce nebylo příliš dobře. On jí však řekl, že to určitě přejde. Clementeová však ještě toho dne zemřela. Přímo při sbírání hroznů v úmorném horku. Za náročnou práci dostávala v přepočtu asi 55 korun na hodinu. Smrt Clementové rozpoutala debatu nad dlouhodobě přehlíženým problémem podmínek na vinicích a sadech na jihu Itálie.

Na hraně moderního otroctví tam jen pár kilometrů od luxusních turistických letovisek pracují nekvalifikované ženy a v poslední době také uprchlíci. Jen pár dní po tragickém skonu Clementové podobný osud potkal další ženu. Shodou okolností také ze San Giorgio Jonico. Následovala smrt 47letého muže ze Súdánu, který pracoval v sadech u města Lecce a stejně starého Tunisana.

Na situaci už reagovala také italská odborová organizace pracovníků na farmách. „Úmrtí na vinicích se stalo určitým přízrakem, jehož řešení se nikam neposouvá. Paola určitě nečekala, že po 15 letech práce na vinicích od úsvitu do soumraku zemře zrovna takto,“ uvedl pro server The Independent regionální odborový předák Peppino De Leonardis.

Případ Clementové se i díky tlaku odborů zřejmě dostane před soud. O Cira Grassiho, který Clementovou zaměstnával, se již zajímá policie. Hrozí mu obvinění z neúmyslného zabití a neposkytnutí pomoci nemocnému člověku. Státní žalobce nařídil také exhumaci těla Clementové a provedení pitvy, která má osvětlit přesné příčiny úmrtí.

Zásah ministra zemědělství

Manžel Clementové Stefano uvedl, že jeho žena v tvrdých podmínkách pracovala kvůli současné bídné ekonomické situaci v Itálii. „Byl to pro ni a pro nás všechny důležitý zdroj příjmů. Pomáhalo nám to přežít,“ sdělil. Clementová za směnu brala asi 27 eur (asi 730 korun). Provinční minimální mzda je přitom podle právního zástupce rodiny Clementové 52 eur (1 405 korun). Grassi navíc s Clementovou nepodepsal žádnou smlouvu.

Na jihu Itálie po letech přehlížení řeší tvrdé podmínky pro pracovníky na vinicích a sadech. Ilustrační snímek

Podle odborů je jen v regionu Puglia obětí subdodavatelských machinací, ilegálního zaměstnávání a porušování dohod ze strany zaměstnavatelů na 40 tisíc žen. Další tisíce pracovníků, zejména uprchlíků, pak podle serveru The Ecologist trpí při sběru rajčat, která směřují dále do Evropy. Na tento problém aktivisté upozorňují už od roku 2013.

Do situace se vložil také italský ministr zemědělství Maurizio Martina. Prohlásil, že praktiky zaměstnavatelů na vinicích a sadech podle něj nemají daleko do fungování mafie. Od září prý plánuje zavedení nového systému akreditací pro zaměstnavatele a etiket na výrobky, podle kterých budou moci zákazníci poznat, zda ovoce vzešlo od producentů podporujících etické podmínky práce.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.