Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se chodilo po dlažbě nasáklé krví? ptá se Zemana politický vězeň

  21:14aktualizováno  21:14
Do ostré kritiky prezidenta Miloše Zemana a jeho návštěvy v Číně se pustil člen Konfederace politických vězňů Jiří Kubík. Žádá vysvětlení, proč se česká hlava státu zúčastnila tamních oslav konce 2. světové války a přehlídky na náměstí Nebeského klidu. Tedy stejném, kde v roce 1989 tamní vláda zmasakrovala stovky studentů.

„Jak se Vám chodilo po dlažbě a asfaltu nasáklém uvnitř hektolitry krve studentů zavražděných vašimi čínskými přáteli?“ ptá se Kubík v dopise nazvaném „Dotaz občana na prezidentské zastupování ČR a jejích občanů“. Naráží tím na událost z noci z 3. na 4. června 1989, kdy na stejném náměstí čínská armáda brutálně potlačila demonstraci, jejíž účastníci požadovali zavedení demokratických reforem, uplatňování zákona a potírání korupce.

Kdo je Jiří Kubík

Je známý jako nejmladší politický vězeň a člen Konfederace politických vězňů. V 80. letech byl umístěn do věznice Minkovice.

V roce 2013 svědčil proti někdejšímu komunistickému bachaři Josefu Vondruškovi, obžalovanému z bití a týrání vězňů. Vondruška, aktivní politik a v letech 2005 až 2010 poslanec, byl soudem osvobozen.

Svůj dopis přitom otevírá citací z webu České televize, kde je zmíněno, že země na přehlídce „ukázala více než 500 pozemních a námořních zbraní a na dvě stovky letounů, stíhaček a helikoptér. 84 % z těchto zbraní veřejnost viděla vůbec poprvé“. „V těch zbývajících 16 % známých zbraní jely m.j. i tanky, které zmasakrovaly a přejely stovky studentů ve stanech na tom samém náměstí v době studentské revoluce proti komunistické diktatuře roku 1989. Obdoby naší sametové - studentské revoluce 1989,“ dodává Kubík.

Nejmladší český politický vězeň z osmdesátých let v kritice nepolevuje ani dále. „Čínská vláda pak několik týdnů zoufale čistila všechny skvrny od krve, vnitřností a mozků, aby navždy zlikvidovala stopy masakru,“ uvádí a vznáší směrem k Zemanovi svůj dotaz: „Jak se Vám na tyto masové vrahy v těchto tancích a na tribunách při přehlídce a oslavě Vašich čínských přátel, kterou jste osobně podpořil, dívalo? A jak se Vám chodilo po dlažbě a asfaltu nasáklém uvnitř hektolitry krve studentů zavražděných vašimi čínskými přáteli?“ (celý dopis ve formátu PDF najdete zde)

Miloš Zeman se v Číně setkal s ruským prezidentem:

Hrad: prezident uctil v Číně památku 17 milionů obětí

Hrad podle Kubíka přijetí dopisu, který je datován ke 3. září, již potvrdil. V pátek tak sám jeho znění rozeslal médiím. Redakce iDNES.cz se obrátila s žádostí o reakci na prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, který Zemana doprovází na oficiální návštěvě Čínské lidové republiky. V SMS zaslané redakci Ovčáček neuvedl, zda obsah dopisu zná, vyjádřil se ale k důvodu prezidentovy cesty.

„Prezident přijel do Čínské lidové republiky uctít památku 17 milionů Číňanů, kteří zahynuli za druhé světové války. Čína za této války vázala japonské divize. Pokud by tomu tak nebylo, mohlo dojít k napadení SSSR - a válka mohla skončit jinak,“ napsal Ovčáček.

Fotogalerie

Kubík se ve svém dopise zmínil i o Zemanově účasti na květnových oslavách konce války v Moskvě a vytkl mu, že je navštívil „spolu s komunistickými diktátory a masovými vrahy za nedemokratické země Kuba a Severní Korea“. Bývalému politickému vězni vadí, že český prezident podporuje současného ruského prezidenta a účastní se oslav po boku „světových diktátorů a vrahů“, jakými podle něj jsou Vladimír Putin nebo běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

„Uvědomujete si, že jste těmto spoluoslavencům poskytl a dlouhodobě poskytujete podporu a legitimizaci moci a zločinecké politiky?“ ptá se Kubík a vytýká prezidentovi, že projevuje výrazný a radostný zájem o východní nedemokratické země na úkor představitelů západních států.

Za cestu do Moskvy Zemana v květnu kritizovali i západní politici a ústy velvyslance Andrewa Schapira i americké ministerstvo zahraničí. Zeman se nakonec rozhodl vynechat z programu návštěvu vojenské přehlídky (více zde a zde). Naopak jeho cesta do Číny tak bouřlivé reakce zatím nevyvolala (čtěte zde).

Souhlasíte s účastí českého prezidenta na vojenské přehlídce v Číně?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 7. září 2015. Anketa je uzavřena.

Ne 8311
Ano 5615






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.