Co zavinilo povodně před deseti a pěti lety?
V obou případech, v roce 1997 i 2002, vznikla napřed nad Středomořím výrazná tlaková níže. Ta v prvním případě postupovala severovýchodním směrem, prohlubovala se a svůj postup zpomalila v oblasti Beskyd a Jeseníků. Nad jihovýchodním Polskem se její dráha otočila a s ní spojený frontální systém se k nám znovu vrátil a vlivem nepříznivých okolností se na tomto místě zastavil. Spadlo zde během pěti dnů obrovské množství srážek, na Lysé hoře téměř 600 milimetrů. Celkově spadlo na Moravě více než 300 procent měsíčního srážkového normálu. To samozřejmě řeky nemohly pojmout a vznikla povodňová vlna.
Jaké nepříznivé okolnosti máte na mysli?
Na Severní Moravě se mohou tlakové níže přicházející od jihozápadu zbrzdit nebo zastavit v pomyslném trychtýři, který vytvářejí Jeseníky a Beskydy. Naštěstí k tomu nedojde vždy, když se taková situace vyskytne. Ne pokaždé je totiž vzduchová hmota tolik nasycena vodou, aby právě zde spadlo takové množství srážek.
A co se stalo v Čechách?
V roce 2002 byl vývoj cirkulace podobný, ale ke zpomalení postupu níže došlo již na trojmezí mezi Čechami, Rakouskem a Německem. Během krátké doby napršelo v jižních a západních Čechách 200 až 300 procent měsíčního normálu. V Novohradských horách, které byly vlastně srážkovým epicentrem, spadlo až 480 procent. Jinými slovy: na jihu Čech spadlo za pár dní 30 procent a v oblasti Lipna dokonce 60 procent celoročního normálu.
Byla meteorologická situace v roce 2002 ještě něčím zvláštní?
Podobně jako v roce 1997 i v roce 2002 šly rychle za sebou dvě frontální vlny. Proč se k nám stejný systém s odstupem několika dnů opět vrátil, to úplně přesně nevíme, ale občas se to při takových situacích stává. V té první vlně, 6. až 8. srpna, spadly do povodí Vltavy asi dvě miliardy kubíků vody, zatímco v té druhé, od 11. do 13., přibližně tři miliardy kubíků. Na zbytek povodí Labe spadlo v obou srážkových vlnách po další miliardě kubíků vody. (1 miliarda kubíků je jeden kilometr krychlový - pozn. redakce.)
Čekají nás v dohledné době další podobné povodně?
Co se týče velkých letních povodní, k tomu bych se nerad vyjadřoval. To se přesně dopředu říci nikdy nedá. Protože, jak známo, stoletá povodeň nemusí přijít až za sto let. Prostě jednou bude. Obecně je pravda, že extremality počasí se budou zvyšovat. Sám si však kladu otázku, zdali povodně z let 1997 a 2002 mezi takové extremality patří, nebo zda jsou projevem "normálního" počasí, se kterým také musíme počítat.
Ovlivní očekávané klimatické změny počet povodní u nás?
Lze očekávat, že přibude jarních povodní, které vznikají při náhlém tání sněhu na horách. Protože dochází - tak jak jsme to mohli pozorovat v několika posledních zimách - k jarnímu oteplení téměř skokem. Prakticky se jaro zkracuje, až mizí. To byl i případ přelomu zimy a jara roku 2006, kdy leželo na horách spousta sněhu a prudce se oteplilo. Kdyby přišel déšť, vznikly by zřejmě velké povodně. Naštěstí nezapršelo, ale i tak byly místní záplavy na horním Labi, Malši a Orlici.
