"Riziko klimatické změny může být docela dobře větší, než jsme si dosud mysleli," napsal v úvodu ke studii Avoiding Dangerous Climate Change (Zabránit nebezpečné klimatické změně) britský premiér Tony Blair. Právě jeho vláda výzkum sponzoruje.
Podle studie existují silné důkazy, že již nyní dochází ke změnám podnebí, vyvolaným především činností lidí. To je sporná myšlenka, kterou řada zemí včetně USA odmítá. Blair jí však přitakává.
"Nyní je jasné, že emise skleníkových plynů spolu s industrializací a ekonomickým růstem u světové populace, která za posledních 200 let vzrostla šestinásobně, způsobují neudržitelné tempo světového oteplení," tvrdí.
Století plné rizik
Značnou dávku rizika podle vědců obsahují i nejlepší úmysly, například záměr Evropy, která chce do roku 2100 udržet růst průměrných teplot pod hranicí dvou stupňů Celsia. I tento zdánlivě nevelký růst prý výrazně zvyšuje riziko tání ledovců.
"Zpráva je znepokojivá svými náznaky, že to, co bylo dlouhodobým politickým rámcem, se může stát něčím, co způsobuje daleko větší potíže, než si lidé umějí představit," řekla BBC britská ministryně pro životní prostředí Margaret Beckettová.
Bill Hare z Ústavu pro výzkum dopadů klimatu ve východoněmecké Postupimi vysvětluje, proč jsou i dva stupně hodně. "Při růstu teplot o více než jeden stupeň se významně a často prudce zvyšuje riziko pro zranitelné ekosystémy a druhy," tvrdí. Ještě nebezpečnějším může být růst teplot o více než dva stupně, což je plně v "možnostech" 21. století.
Autoři studie tvrdí, že průměrné teploty mohou do roku 2100 stoupnout až o 5,8 stupně. S rostoucí mírou oteplení roste podle Hara "velmi významně" riziko vymírání druhů a rozkladu ekologických systémů.
Mezi postiženými podle něj bude nejen příroda, ale i lidé. Jen v Evropě může nárůst teplot o pouhé tři stupně Celsia vést ke ztrojnásobení počtu špatných sklizní a v Severní Americe zase k šíření malárie.
Ještě hrozivější může být zvětšování Sahary. Tento efekt oteplení zasáhne sever Afriky, kde stoupá počet obyvatel. Ti asi nezůstanou v zemi bez jídla, zejména když budou mít na dosah blahobytnou Evropu. Vedle toho vypadá riziko vymření ledních medvědů či zániku korálů celkem bezvýznamně.
Ale i oceány mohou prodělat změny, jež těžce zasáhnou lidi. V moři se totiž rozpouští část skleníkových plynů, označovaných za příčinu oteplení. To zvyšuje kyselost vody, což údajně ohrožuje velkou část planktonu, který je základem mořského života. Bez něj nemohou existovat ryby ani rybolov.
Bude svět stále teplejší?
Katastrofické nálady jsou přiživovány zprávami o teplotních rekordech: rok 2005 byl podle amerických údajů nejteplejším za poslední staletí. Za uplynulých třicet let prý vzrostla průměrná teplota na Zemi téměř o jeden stupeň a pár dalších může přibýt do roku 2100.
"Není to něco, čemu byste se mohli přizpůsobit. Nemůžeme dovolit, aby to dalších deset let běželo jako dosud. Musíme něco dělat," řekl James Hansen, šéf amerického Goddardova ústavu pro vesmírná studia.
Vědci tvrdí, že už nyní je technicky i finančně možné omezit podíl lidstva na světovém oteplování. Hlavní překážkou jsou podle nich sami lidé – jejich neznalost, nezájem, kulturní bariéry a rozporné zájmy.
