Ledoborec kanadské pobřežní stráže v Baffinově moři.

Ledoborec kanadské pobřežní stráže v Baffinově moři. | foto: Profimedia.cz

Oteplování otevře do 40 let lodní trasu z Evropy na Aljašku přes pól

  • 66
Vědci z Kalifornské univerzity spočítali, že oteplování v Arktidě do poloviny století otevře tři nové vodní cesty kolem severního pólu, které zkrátí cestu z Evropy do Asie nebo trasu z Kanady do Ruska. Růst teplot ale rozblátí důležité pozemní tahy na pobřeží.

Vědecký tým z Los Angeles zjistil, že do roku 2050 vzrostou teploty v Arktidě v průměru o 2 až 9 stupňů a v zimě vystoupají ještě výrazněji o 4 až 11 stupňů. Oteplování přitom kompletně změní dopravu v království věčného ledu a sněhu.

Způsob výzkumu

Vědecký tým z Kalifornie skombinoval existující modely o přístupových cestách do Arktidy s klimatickými modely Národního centra pro atmosférický výzkum a srovnával výsledky pro jednotlivé měsíce ve dvou obdobích. Scénáře z výzkumu pro roky 2010 až 2014 a 2045 a 2059 potom navzájem porovnal.

Mezi lety 2045 a 2059 se poprvé rozestoupí ledy hned na třech vodních cestách, které budou od července do září brázdit i lodě bez doprovodu ledoborců. Jedna z nich je přitom tak nová, že zatím ještě nemá ani oficiální jméno.

Oteplování v Arktidě je dvousečná zbraň

Trasa z nizozemského přístavu Rotterdam do Beringovy úžiny a dále až na Aljašku povede přímo přes severní pól, a tak jí výzkumníci zatím přezdívají North Pole Route. Plně přístupná pro standardní lodě bude i takzvaná trasa North Sea Route, která spojuje ruský přístav Amderma s dálněvýchodní Providenjou.

Čilý ruch zavládne i na vodní cestě zvané Arctic Bridge, která začíná v kanadském městě Churchill a končí v ruském přístavu Murmansk. Ta je v letních měsících většinou otevřená už nyní. Led bude v polovině století stále překážkou jen na cestě zvané Northwest Passage, jenž propojuje Kanadu s Aljaškou.

Oteplení a otevření nových cest zkrátí cestu mezi Evropou a Asií o tisíce kilometrů a ulehčí dopravě v přetížených průplavech v Panamě, Suezu nebo Malacké úžině. Zároveň umožní státům sousedícím s Arktidou plně využívat jejich exkluzivní ekonomické zóny a cesty se budou stále více využívat i pro osobní přepravu.

Grónsko, Kanada, Rusko a Spojené státy budou moci ve svém 200kilometrovém pásu pobřeží snadněji těžit suroviny nebo lovit ryby. Jenže oteplování v Arktidě je dvousečná zbraň. Jednak přiostří boj o nerostné suroviny pod hladinou Severního ledového oceánu, ale také pohřbí důležité pozemní cesty na pobřeží.

Ledové silnice se promění v nesjízdné bahno

"Populární představa říká, že oteplování klimatu bude znamenat otevírání Arktidy, ale naše studie ukazuje, že je to tak jen částečně," řekl vedoucí výzkumníků profesor Laurence Smith. "Nárůst přístupu po moři bude vyvážený sníženým přístupem pro pozemní dopravu," dodal.

Ostrý boj o Arktidu

Mocnosti se přou o suroviny pod severním pólem

Vědci varují, že oteplování zlikviduje v Kanadě, Finsku, Grónsku, Norsku, Rusku, Švédsku, Spojených státech i na Islandu cesty, které vznikají na zamrzlém podloží a využívají i zamrzlých jezer nebo řek. V zimě jsou takové cesty takřka jediným spojením s civilizací a oteplování z nich udělá rozteklou břečku.

Stavění kvalitních silnic pro všechna roční období se v odlehlých oblastech nevyplatí, protože jeden kilometr takové silnice přijde na milion dolarů. Z map tak zřejmě zmizí i legendární nejdelší ledová silnice světa Tibbitt-Contwoyto v severní Kanadě.

"Opuštěné komunity, které jsou závislé na zimních cestách, budou muset využívat leteckou dopravu, což dramaticky zvedne cenu zboží," varoval jeden z výzkumníků Scott Stepheson. Těžší bude i těžba dřeva nebo nerostů ve vnitrozemí.

Arktické námořní trasy

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video