Obama podle analytiků vyjádřil vstřícnost Rusku.

Obama podle analytiků vyjádřil vstřícnost Rusku. | foto: Reuters

Oteplení americko-ruských vztahů zmrazí budování radaru, míní analytici

  • 10
Prezidenti USA a Ruska dali najevo, že chtějí zlepšit vztahy mezi oběma zeměmi. Jejich oteplení by ovšem nejspíš pozastavilo budování protiraketového štítu ve střední Evropě, míní světoví analytici. Debatu vyvolaly zprávy o údajné nabídce Washingtonu odložit štít výměnou za pomoc Moskvy při řešení íránského jaderného programu.

Oba prezidenti ale v úterý popřeli, že by Barack Obama ve svém dopise nabídl zrušení protiraketového štítu. Americký prezident zopakoval, že omezení íránského programu sníží potřebu štítu. Jeho ruský protějšek sdělil, že Moskva je ochotna s Washingtonem na řešení íránského jaderného programu spolupracovat.

Oba prezidenti tak dali podle komentátorů jasně najevo zájem výrazně zlepšit americko-ruské vztahy. Ty podle agentury AP loni klesly na nejnižší úroveň od rozpadu Sovětského svazu kvůli budování protiraketového štítu v ČR a Polsku a také loňské válce v Gruzii.

Medveděv a Obama:

USA kvůli Íránu nenabídly žádný "kšeft" s radarem

USA po nástupu Baracka Obamy do prezidentského úřadu vyjádřily novou vstřícnost vůči východní velmoci. Obama včera prohlásil, že Spojené státy musí znovu nastartovat vztahy s Ruskem. Medveděv vyjádřil stejný den připravenost spolupracovat s USA ohledně Íránu, zároveň dal ale jasně najevo, že nehodlá snížit rusko-americké napětí, dokud Bílý dům neupustí od budování prvků štítu, upozornila AP.

Komentátor BBC Jonathan Marcus uvedl, že nová americká vláda je připravena zmrazit svůj systém protiraketové obrany, pokud pomine hrozba íránských raket, které by mohly nést jaderné hlavice. Ministr obrany Robert Gates to podle BBC jasně potvrdil již minulý měsíc na summitu NATO v Polsku sdělením, že protiraketový štít nebude potřeba, pokud pomine íránská hrozba.

Íránu se začíná bát i Rusko

Rusko má v Íránu své ekonomické a politické zájmy, ale nyní začíná sdílet americké obavy. "Moskvě dělá stále větší starost íránský program na obohacování uranu a nedávné vypuštění íránského satelitu na oběžnou dráhu, čímž Írán demonstroval schopnost své raketové technologie," poznamenal šéf moskevského ústavu pro strategické analýzy Alexandr Konovalov.

Obava z možného jaderného arzenálu v sousedním Íránu podle něj může vést Moskvu k tvrdšímu postoji vůči Teheránu. USA by podle Marcuse tedy mohly od Ruska žádat podporu pro přísnější sankce proti Íránu.

Dmitrij Medveděv ve Španělsku (3. březen 2009)
Rusko je připraveno spolupracovat s USA ohledně Íránu, řekl Medveděv

Potenciální výhody z dobré spolupráce jsou pro Rusko i USA ohromné, soudí AP. Spojené státy potřebují především pomoc Ruska se zásobováním jednotek USA a NATO v Afghánistánu poté, co zásobovací cesty z Pákistánu přestaly být bezpečné.

BBC však upozorňuje, že není jasné, jak může Rusko omezit íránský jaderný program, který se opírá hlavně o spolupráci se Severní Koreou. Podle AP může Moskva vyvíjet tlak na Teherán hlavně proto, že je jeho hlavním dodavatelem zbraní a vojenského materiálu. Otázkou ovšem je, do jaké míry bude Moskva ochotná ohrozit své obchodní vztahy s Íránem, kde má být například letos spuštěn ruský jaderný reaktor.

Přes opatrnost je dohoda je na spadnutí

Ruské a americké vlády ale přistupují k novému sbližování velmi opatrně, aby se podle AP v této citlivé chvíli vyhnuly nějaké chybě. "Ale to, že Obama i Medveděv hovoří veřejně o svých kontaktech, naznačuje, že dohoda je nyní více než pravděpodobná," konstatuje agentura.

Podobně vidí situaci také komentátor agentury DPA. Upozorňuje, že americký prezident obvykle oznamuje své politické návrhy prostřednictvím médií. Tiskové konference pořádá téměř denně a tajná diplomacie byla u něj dosud neznámým pojmem. Svým novým "raketovým" návrhem se však pustil do riskantní akce, kterou si znalci washingtonských poměrů zatím nedokážou s jeho jménem spojit.

Vše o americkém radaru v Česku

Obama uvedl, že jeho dopis ruskému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi byl nepřesně interpretován. Připustil však, že omezení íránského jaderného programu potřebu protijaderného štítu sníží. Zasvěcencům do washingtonských poměrů je vše jasné a cítí, že se tady něco "kuje", píše DPA.

Ještě tento pátek se mají v Ženevě sejít ministři zahraničí Hillary Clintonová a Sergej Lavrov, kteří si spolu musí mnohé vyjasnit. DPA poznamenala, že Moskva dává už delší čas najevo, že by se mohla nadchnout pro raketovou obranu, musela by se na ní ale podílet.

Důvody pro štít zůstávají

Argumentem pro rakety v Polsku a radar v ČR je hrozba íránských raket dlouhého doletu, a když se tato hrozba odstraní, zmizí podle Obamovy administrativy i potřeba protiraketového systému. S tím ale nesouhlasí analýza britského listu The Times. "Je to rozumná logika, ale na Blízkém východě není nikdy možné zajistit stoprocentní bezpečnost, zejména v období, kdy tolik zemí vyvíjí - nebo to plánuje - rakety středního a dlouhého doletu," uvedly The Times. Základny v Polsku a ČR byly vybrány proto, že jsou nejlépe umístěny, aby "chránily celou Evropu před útokem a co nejvíce posílily ochranné pokrytí USA". Obranné rakety již rozmístěné na Aljašce a v Kalifornii Evropu neochrání, dodaly The Times.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video