Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Otec se ani nestihl rozloučit, vzpomíná syn na vraždění gestapa v Životicích

  13:46aktualizováno  13:46
Přesně před 65 lety vtrhlo do slezské obce Životice gestapo. Po jeho řádění zůstalo šestatřicet mrtvých mužů. Byla to odplata za přestřelku s partyzány, při které o dva dny dříve zemřeli také tři gestapáci. Mezi dětmi, které během noci přišly o otce, byl i tehdy desetiletý Jozef Waloszek.
Gestapo vyvraždilo 36 obyvatel Životic. Ilustrační foto

Gestapo vyvraždilo 36 obyvatel Životic. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

To ráno byli ještě malí sourozenci Waloszkovi v posteli. "Najednou se ozvaly rány na dveře a dovnitř do domu vtrhlo několik ozbrojených gestapáků se psem," vzpomíná na událost starou přesně šedesát pět let Jozef Waloszek.

Na osudné chvíle nikdy nezapomene. Příslušníci gestapa sebrali jeho otce, sedmapadesátiletého Jozefa Waloszka, a vyvlekli jej z domu.

"Vzpomínám si, že chtěl ještě obejmout naši maminku a běžela k němu i moje nejmladší sestra, které tehdy byl rok a půl. Jenomže gestapo nechtělo čekat, tatínka vystrčilo ze dveří a já ho tehdy viděl naposledy."

Když manželka Jozefa Waloszka s dětmi vyběhly ze stavení, stáli venku vojáci a zahnali je dovnitř. "Nesměli jsme ani otevřít okno. Pak zazněly zvenčí nějaké výstřely a my začali tušit, že táta už nežije," říká Jozef Waloszek.

Němci zastřelili jeho otce zhruba šedesát metrů od jejich domku. "Později jsme zjistili, že to gestapáci udělali různě. Někoho zastřelili hned za domkem, jiného odklidili dál." Jozef Waloszek měl pak řadu let panický strach z uniforem. "Já se k smrti bál i hasiče, trvalo moc dlouho, než jsem se s tím zážitkem vyrovnal."

Od masakru uplynulo už 65 let

Obyvatelé Životic, někdejší samostatné obce, která je dnes součástí Havířova, si v těchto dnech připomínají tragické události z 8. srpna 1944. V sobotu se koná pietní shromáždění k uctění památky obětí u Památníku životické tragédie.

Co se tedy před pětašedesáti lety v Životicích vlastně stalo? Asi dvě hodiny po půlnoci šestého srpna 1944 vyjelo zhruba šedesát příslušníků gestapa z Těšína do Životic.

V Těrlicku se k nim připojili místní němečtí četníci a zvláštní jednotka wehrmachtu. Obklíčili Životice a nad ránem zahájili likvidační akci. Na jejím konci leželo na polích a stráních Životic a přilehlých obcí šestatřicet mrtvých mužů.

Zabíjení bylo odplatou za partyzánskou akci

Brutální akce gestapa byla odplatou za přestřelku, která se odehrála o dva dny dříve v životickém hostinci Isidora Mokrosze mezi příslušníky gestapa a partyzány skupiny Kamińského. V přestřelce byli zabiti tři gestapáci a hostinský, na straně partyzánů byl jeden mrtvý a jeden těžce zraněný.

Reakce gestapa na sebe nedala dlouho čekat. Úředníci bludovického obecního úřadu museli okamžitě sestavit seznam všech občanů Životic. Obec obklíčili němečtí vojáci a příslušníci gestapa provedli v každém domě prohlídku a po mužích požadovali, aby se prokázali potvrzením o přiznání německé státní příslušnosti. Každého, kdo potvrzení nepředložil, odvedli z domu a vzápětí jej zezadu zastřelili.

Během dopoledne tak bylo zavražděno šestatřicet mužů. Nikdo z nich neměl podle dochovaných informací a pamětníků s partyzánskou skupinou Kamińského ani s přestřelkou v životickém hostinci nic společného.

Někteří životičtí muži přežili jenom proto, že zrovna nebyli doma, vraceli se například z práce, a když slyšeli střelbu, raději počkali, až se situace uklidní. Kdo naopak spěchal domů, toho gestapo urychleně popravilo.

Gestapo popravilo osmadvacet Poláků a osm Čechů - obyvatel Životic, Horní a Dolní Suché a Dolního Těrlicka. Jejich věkový průměr se pohyboval okolo třiceti let. Ještě týž den byli mrtví odvezeni na starý židovský hřbitov do Orlové, uloženi společně do hluboké jámy a zasypáni.

Několik týdnů po tragédii dostali příbuzní zastřelených úmrtní listy, které jako příčinu smrti uváděly náhlou srdeční smrt, srdeční mrtvici a srdeční slabost.

Dalších jednačtyřicet lidí z Životic a okolí odvezlo gestapo do koncentračních táborů, odkud se vrátili jen čtyři.

"My měli bez tatínka velice těžký život. Měli jsme hospodářství, ale maminka byla nemocná, takže jsme se museli se dvěma staršími a dvěma mladšími sourozenci hodně starat, abychom všichni následující těžké roky přežili," vzpomíná Jozef Waloszek.

Teprve po válce, 24. června 1945, byly ostatky obětí převezeny do Životic a uloženy do mohyly poblíž hřbitova. O čtyři roky později byl slavnostně odhalen pomník, jehož autorem je akademický sochař a malíř František Świder z Karviné.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda ČSSD Lubomír Zaorálek odpovídá na dotazy novinářů před Lidovým domem v...
Mění se doba a bude se muset změnit i ČSSD, řekl k neúspěchu Zaorálek

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek věří, že příčina jejich neúspěchu je v nedostatečné komunikaci s lidmi. Domníval se, že politiku je možné dělat v pracovně,...  celý článek

Lobbista Tomáš Hrdlička (vlevo) hostem volebního studia iDNES.cz (21. října...
VIDEO: To nejlepší z volebního studia iDNES.tv

Server iDNES.cz přinesl ke sněmovních volbám 2017 sedmihodinové vysílání. Volební studio nabídlo řadu hostů v čele s bývalým prezidentem Václavem Klausem a...  celý článek

,,Náckům žádnou šanci.“ Před štábem SPD se protestovalo
Nedej náckům žádnou šanci, skandovali demonstranti před štábem SPD

Proti volebnímu úspěchu SPD demonstrovaly před štábem hnutí Tomia Okamury večer desítky lidí. Měli s sebou nápisy „Černí bílí spojme síly“ nebo „Fuck nazi“....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.