K vědě se Robert Koch (narozen 1843) dostal takříkajíc jako slepý k houslím. Vystudoval medicínu, oženil se, usadil se jako venkovský doktor na tehdy pruském Poznaňsku. Pilně rodil, rovnal zlomeniny, řezal nežity a přitom snil o tom, že bude lodním lékařem, že si otevře praxi někde v tropech, kde vřešťani dávají dobou noc. Jeho usedlou ženu Emu to děsilo tak, že navzdory své šetrnosti koupila počátkem roku 1871 manžílkovi hračku, kterou by ho připoutala k domovu. Mikroskop. Bertík si tedy z kusu čekárny udělal laboratoř a začal studovat nemoc, která mu v rajonu zrovna kosila lidi i zvířata - slezinnou sněť neboli antrax. A právě nad jeho bacily vykonal svůj asi nejvýznamnější objev: na rozdíl od dosavadních vágních souvislostí bacilů a nemocí poprvé nezvratně dokázal, že každá choroba má svého přesně definovaného původce, a naopak, že konkrétní mikrob způsobuje jednu konkrétní nemoc. Po deseti letech - už v říšském Zdravotním úřadu v Berlíně - pak formuloval dodnes platné zásady identifikace mikrobiálních druhů a prokázání jejich chorobného účinku. V roce 1882 dosáhl dalšího úspěchu - objevil bacil nemoci, na kterou tehdy umíral každý sedmý člověk - tuberkulózy. Nobelovou cenou ověnčený, přesto i k stáru tvrdě pracující Robert Koch dostal počátkem dubna 1910 infarkt, na jehož následky 27. května 1910 v Baden-Badenu zemřel.
Zatmění přesně podle plánu
28. května 585 př. n. l. nastává zatmění Slunce - a už tehdy existují lidé, které to nejen neděsí, ale dokonce ani nepřekvapuje. Zasloužil se o to řecký mudrc Thales z Milétu, který tohle zatmění předpověděl. Thales byl vůbec na nebi jako doma. Právě on si všiml, že hvězda Polárka míří stále k severu - co jen to znamenalo pro rozvoj námořní navigace, tudíž obchodu! Tento tajemstvím opředený muž je dnes považován za chronologicky prvního ze sedmi největších antických mudrců a za zakladatele evropské filozofie, matematiky a astronomie.
Místo zákopů znovu škamna
30. května 1945 se po více než pětiletém násilném uzavření opět otevírají české vysoké školy. Nažhavenost přeživších studentů i pedagogů povede k vynikajícím výsledkům: právě generace "odstrčených" ročníků (narozených okolo 1920) dosáhne i navzdory únoru 1948 a srpnu 1968 ve vědě i technice světových úspěchů.
Škola pro jaderné záležitosti
30. května 1955 je při ČVUT založena Fakulta technické a jaderné fyziky (kvůli zkratce zvaná lidmi z branže dodnes "fujtajfl"), dnešním názvem Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. U jejího zrodu stály dnes již legendární osobnosti, Václav Petržílka, František Běhounek, Vladimír Majer, Čestmír Šimáně a další. Jakkoli v současnosti význam samostatného českého výzkumu v jaderné energetice klesá, využití ionizujícího záření ve vědě a technice naopak přibývá.
Pára válčí na moři
1. června 1815 vyráží na zkušební plavbu pravděpodobně první bojový parník historie (předtím to byly jen říční dělové čluny). Jmenuje se podle svého konstruktéra Fulton I., později bude překřtěn na Demogulos. Kvůli malému ponoru (to aby mohl operovat i v příbřežních mělkých vodách) je sestaven ze dvou trupů na způsob katamaranu (pročež se mu říkalo "parní vor"), má délku 47, šířku 17 metrů a nese třicet děl. Parní stroj je šikovně umístěn v krytém prostoru mezi trupy. Plavidlo bude sloužit k ochraně new yorského přístavu.
- pátek 26. května 2000
