Kapitán František Vrána padl 30. září 1944 v bojích na Dukle. A jeho dcera, Britka Vera Ogle, se to dozvěděla po více jak šedesáti letech - po smrti své matky, když třídila její pozůstalost.
"V té nejspodnější zásuvce jsem našla fotoalbum a výstřižky z novin. Poprvé jsem se tak dozvěděla, že můj otec je Čech, který po nacistické okupaci odešel do Velké Británie a tam si vzal maminku - Hildu Weisskopfovou," říká Vera Ogle.
Kdo má také hvězdu hrdiny ČeskoslovenskaLudvík Svoboda 1965 |
Mlčení matky si vysvětluje tím, že nechtěla rodinu zatěžovat. "Zřejmě si přála, aby život plynul jednoduše dál." Zjistila také, že jejímu otci prezident Ludvík Svoboda udělil v roce 1969 titul hrdina ČSSR s právem nosit Zlatou hvězdu. Za dvaačtyřicet let, kdy bylo jedno z nejvyšších vyznamenání udělováno, ho obdrželo pouze jedenatřicet lidí. Většina z nich jsou i z dnešního hlediska hrdinové.
Zlatá hvězda Františka Vrány skončila v roce 1969 ve Vojenském historickém ústavu - příbuzné se nepodařilo kontaktovat. "Patří k cenným předmětům chráněným zákonem, ale uděláme vše, abychom ji rychle předali dceři Františka Vrány," ujišťuje šéf ústavu Aleš Knížek.
Mohl zůstat, rozhodl se prchnout
František Vrána mohl po okupaci Československa nacistickým Německem v roce 1939 zůstat doma a "v závětří" přežít druhou světovou válku. S obsazením vlasti se však nesmířil a raději podstoupil strastiplný útěk do Velké Británie.
A stejně jako v československé i v britské armádě patřil k nejlépe hodnoceným důstojníkům dělostřelectva. Znovu ho však ovládla nespokojenost: zatímco na východní frontě se tvrdě bojovalo, on donekonečna nacvičoval taktické manévry a školní střelby.
Vránova britská manželka Hilda Weisskopfová porodila v květnu 1944 dcerku. Ani to ho však neudrželo doma u rodiny. Chtěl bojovat za rodnou zem. A tak kapitán nakonec podal žádost, aby byl přeložen přímo do nejprudších bojů do Dukelského průsmyku. Neodradily ho podle všeho ani prosby manželky Hildy.
Bojoval do posledního náboje
"Utíkali jsme do Británie, abychom bojovali s fricky, a ne proto, abychom tvrdli v Británii. Zmocňoval se nás pocit, že to k ničemu nevede. Dnes to mladí asi jen těžko chápou, ale boj s nacisty jsme chápali jako povinnost, které se nelze vyhnout," vysvětluje generál Tomáš Sedláček. I on tehdy požádal, aby byl přeložen z Británie přímo na Duklu. Tam se v té době rozpoutalo peklo na zemi.
Okolnosti smrti Františka Vrány nejsou dodnes zcela vyjasněny. Badatel Milan Kupecký sestavil s pomocí svědků a archivních záznamů dvě verze. Při útoku na německé pozice utrpěl Vránův tankový prapor těžké ztráty. Při zteči bylo navíc přerušeno telefonické spojení mezi štábem Vránova praporu a brigády. Kapitán se proto rozhodl, že se na brigádu dopraví v jednom ze zbylých tanků T-34. Od té doby byl stroj veden jako nezvěstný.
Dnes již víme, že se stalo zhruba toto: Vránův stroj byl zasažen střelou z pancéřové pěsti. Jeho osádka vyskočila z hořícího obrněnce přímo mezi německé vojáky. Raněný kapitán bojoval do posledního náboje, než podlehl dalším zásahům. Druhá varianta naznačuje, že nacisté Vránu zajali a krátce poté zavraždili střelou do týla. "Byl to hrdina, jakých je málo. Podobně odvážní a schopní důstojníci tvořili jádro československého armádního sboru na Dukle," říká badatel Kopecký.
Hrob na Dukle
Dcera Františka Vrány Vera Ogle (66) se v těchto dnech obrátila na ministerstvo obrany s žádostí, aby jí vydalo Zlatou hvězdu hrdiny ČSSR. O otcovo vyznamenání i s prezidentským dekretem velmi stojí. "Dala nám to jednoznačně najevo," říká Milan Bachan z referátu válečných hrobů ministerstva obrany.
Britům je podle Bachana lhostejné, že jde o vyznamenání z dob socialismu. "Důležité je, že si ho kapitán Vrána vybojoval. Výraz zasloužil to nevystihuje," dodává Bachan. Kapitán František Vrána je pochován v Dukelském průsmyku. U tamního památníku má i žulovou bustu. Za hrdinství byl in memoriam vyznamenán také Československým válečným křížem a sovětským Řádem rudého praporu.
