Justice razí jiný trend než prezident. Podle nového trestního zákoníku se tresty za zanedbání povinné výživy zpřísňují.

Justice razí jiný trend než prezident. Podle nového trestního zákoníku se tresty za zanedbání povinné výživy zpřísňují. | foto: Profimedia.cz

Otec dostal od Klause milost, syn proti ní protestuje

  • 73
Prezidentská milost obvykle polidští nekompromisní zákon a pro rodinu propuštěného vězně znamená "happy end". U milosti, kterou dostal minulý týden za neplacení výživného Petr Horňák, je to právě naopak. "Oběť" jeho zločinu, syn Ondřej, proti ní protestuje. Prezidentovo rozhodnutí mu také přineslo nové nesnáze.

Prezident Václav Klaus odpustil Horňákovi půlroční nepodmíněný trest odnětí svobody také kvůli jeho zdravotnímu stavu (v roce 2008 prodělal infarkt). Přihlédl k tomu, že synovi "nechal byt na sídlišti v hodnotě dvou milionů korun", a k tomu, že nebyl předtím trestán.

Syn však říká, že to bylo jinak. "Byt spoluužívali otec i matka a při privatizaci jsme si ho stejně museli za 350 tisíc korun koupit," říká Ondřej Horňák.

Otec sice skutečně nebyl nikdy trestán, ale výživné neplatil podle rozsudků od roku 1998, podle rodiny dokonce od začátku 90. let. Proto je diskutabilní prezidentovo zdůvodnění, že "žil dosud řádným životem".

Prezidentovo rozhodnutí navíc vedlo k tomu, že omilostněný otec chce nyní výživné po synovi. "Vyživovací povinnost dítěte vůči rodiči zákon umožňuje a pan Horňák se ocitl v obtížné situaci," říká jeho advokát Jan Hofmann.

První protest proti udělené milosti

Neplacení výživného na děti je jeden z nejčastějších důvodů, proč Češi končí ve vězení. "Celkem bylo loni odsouzeno za tento trestný čin 7 091 lidí, z toho 1 057 nepodmíněně," uvedl Jiří Hovorka z ministerstva spravedlnosti.

Neplacení výživného však je také jedním z nejčastějších trestných činů, u kterého prezident Václav Klaus odsouzeným odpouští trest vězení. Téměř pokaždé, když milosti vyhlašuje, alespoň jedna se dlužníků alimentů týká.

Nyní se poprvé v historii udělování milostí v kauze omilostněného Petra Horňáka stalo, že syn psal prezidentské kanceláři a protestuje proti tomu, že jeho otci prominuli trest. U některých zdůvodnění má Horňák mladší pocit, že prezident při zdůvodnění vycházel z nepřesných podkladů, pokud jde o Horňákovu minulost a o byt, který měl synovi přenechat.

Hrad tvrdí, že kladl větší důraz na jinou věc: odsouzený Petr Horňák má další dvě malé děti z druhého manželství, na které platí, a kdyby se dostal do vězení, platit by přestal.

Otec ve vězení, rodina vydělá

Kromě Horňáka minulý týden dostal milost i jistý Jaroslav Hradecký a u něj bylo výslovně uvedeno, že "nástupem do vězení dostane rodinu do existenčních potíží".

Sporné milosti

V roce 2004 Václav Klaus omilostnil kvůli zdraví obchodníka s lehkými topnými oleji Karla Steinigera. Jeho lékařské zprávy byly zkreslené.

Steiniger patřil do okruhu známých Františka Mrázka. Klaus dal milost ještě třem Mrázkovým známým.

V roce 2008 dostal milost ze zdravotních důvodů jihlavský podnikatel Zdeněk Kratochvíl. Ten sponzoroval ODS a vítal Klause při návštěvě města.

I to je však sporné. Při takové logice by stačilo, aby si neplatič alimentů pořídil novou rodinu, věnoval se jí řádně a mohl by tvrdit, že má nárok na milost.

Navíc není pravda, že nástup neplatiče do vězení rodinu automaticky připraví o peníze. Vydělávat mohou i vězňové a náchodský soudce Pavel Ruml dokonce říká, že některé obžalované za mříže posílá s vědomím, že věznice bude prvním místem, kde začnou pracovat.

Hrad dal v reakci na dotaz MF DNES najevo, že za milostí pro Horňáka si stojí. "Udělení milostí ale oficiálně nekomentujeme," uvedl Petr Macinka z tiskového odboru prezidentské kanceláře. Hrad zdůraznil, že milost se vztahuje pouze na trest vězení - dlužné výživné musí Petr Horňák doplatit.

Místo toho však Horňákův advokát Jan Hofmann začal žádat výživné po synovi, o kterém mimochodem Hofmann mluví jako o "sprostém gaunerovi".

Žádostí nám chodí moc

O posuzování milostí mluvil prezident v nedávném bilančním rozhovoru pro televizi Nova. "Těch žádostí o milost přichází tisíce. Minule jsme jich měli 541. Posuzovat všechno možné i nemožné na těch žádostech je nadlidský výkon," řekl Václav Klaus.

Justice razí jiný trend než prezident. Podle nového trestního zákoníku se dokonce tresty za zanedbání povinné výživy zpřísňují. Horní sazba dříve činila tři roky, od ledna může soudce uložit až pět let.

"Člověk, který stojí kvůli neplacení výživného před soudem prvně, vyvázne s podmínkou. Do vězení chodí ti, co se skutku dopustí opakovaně," vysvětluje soudce Ruml.

Zaplatí dlužné výživné stát?

Na druhou stranu "zanedbání povinné výživy" není trestné ve všech státech Evropské unie. Týká se to třeba Velké Británie. Pokud se tam stíhaný otec skrývá před českou policií, Britové ho nevydají.

Zákony týkající se výživného se možná budou měnit i v budoucnosti. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová slíbila, že sjednotí v metodické tabulce výživné, které dnes soudci ukládají různě, a stanoví minimální sazbu.

Objevují se i návrhy, aby sumu platil stát a pak ji vymáhal. Pak už by třeba prezident nemusel vzniklý stav napravovat milostmi.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video