Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Otcové žalují Česko ve Štrasburku

  0:01aktualizováno  0:01
Otcové, kteří nemohou vídat své děti, ač na to mají soudem uznaný nárok, ztratili trpělivost. Za každý měsíc, o který přijdou, chtějí po státu odškodnění 30 tisíc korun. Svých práv se muži ze sdružení Spravedlnost dětem domáhají u Evropského soudu pro lidská práva, k němuž už podali pět stížností na Českou republiku.

Na českou republiku podali už pět stížností, poslední z nich zamířila do Štrasburku v úterý.

Otcové tvrdí, že mají na pravidelné kontakty s dítětem soudem uznaný nárok, ale jejich bývalé manželky to prý bojkotují a soudy jsou nečinné. "Odškodnění chceme jako náhradu za ztrátu plnohodnotného života, kdy nemůžeme naplňovat naše vztahy s dětmi," uvedl Luboš Patera  ze sdružení.

O svého syna bojuje s bývalou manželkou už čtrnáct let, z toho dvanáct let jej  prý neviděl. Částka, kterou spočetl ke dni podání žaloby, činí 148 tisíc eur (to je v  přepočtu 4,5 milionu korun). Další z pětice, Petr Kotan, prohlásil: "Peníze bych věnoval synovi."

Jakou mají stížnosti českých otců šanci na úspěch, je těžké posoudit. Jednomu z mužů soud kontakt s dětmi přímo zakázal (verdikt zatím není pravomocný) a bývalá žena jej obvinila z fyzického násilí.

"Každý případ je odlišný," říká advokát Aleš Pejchal, který rozhodnutí Evropského soudu  sleduje. Ve dvou podobných případech už dal soud za pravdu švédským otcům. 

Stížnost sdružení Spravedlnost dětem není zdaleka jediná, která skončila u mezinárodního soudu ve Štrasburku. Český stát tam byl už několikrát odsouzen k vyplacení odškodného, například za neúměrně dlouhou dobu soudních procesů.

Léta neviděli své děti, a tak žalují stát
Pět otců poslalo Evropskému soudu žaloby na český stát, že se nemohou stýkat se svými dětmi. Žádají odškodné a čekají, že spustí vlnu podobných žalob a že česká justice začne více hájit práva obou rodičů na výchovu.

Je to takový začarovaný kruh, z nějž nebývá úniku. Jeden rodič po rozvodu získá dítě do péče a soud pak tomu druhému určí, kdy smí dítě pravidelně vídat nebo si je brát k sobě. Například každý sudý víkend.

Ale stává se, že dveře navzdory příkazu soudu bývají trvale zavřené. Rodič nechce druhému dítě půjčit a posiluje v něm přesvědčení, že táta (řidčeji máma) je "padouch". Dítě ho pak samo nechce vidět - a soudy je k tomu nakonec přestanou nutit.

"Kdo si dítě ukradne na začátku, ten ho má. Bohužel české soudy postupují přesně podle tohoto vzoru," rozhořčuje se jeden z pětice mužů, Petr Kotan. "Nesmím synovi přinést ani dárek k Vánocům. Chlapec před matkou říká, že mě ani vidět nechce. Ale to proto, že je pod jejím vlivem když jsem se s ním kdysi náhodně viděl sám, dal mi pusu," tvrdí.

Zakročte a zajistěte nám naše práva, žádá pětice otců. Soudy by podle nich měly důrazněji vymáhat pokuty (ta může za znemožněný kontakt činit až 50 tisíc korun, ale zaplatí ji málokdo) nebo dítě odebrat.

Případy jsou však často rozporuplné a bývá těžké říci, kdo je v právu. Například Jiřího Fialu, jednoho z pětice mužů, kteří si u Evropského soudu stěžují, před časem obvinila jeho bývalá manželka, že ji po rozvodu fyzicky napadal - mluvila o tom v pořadu televize Nova na téma domácí násilí.

Nejde jen o otce 
Pětice mužů si ve Štrasburku stěžuje na údajné průtahy soudních řízení a diskriminaci otců ve výchově dětí. Po rozvodu jsou děti svěřovány hlavně matkám, v 92 procentech. Ale v řadě případů je tomu i naopak.

Například Valerii Andělové z Havlíčkova Brodu brání v kontaktu s dcerou podobným způsobem otec. "Jezdím za ní jednou týdně. Přijdu k domku, zvoním, ale nic se neděje, neotvírají. A další týden to samé," sdělila matka.

Otázka kompromisu 
Muži ze sdružení Spravedlnost dětem zveřejnili na svých internetových stránkách vzory a formuláře žalob a doporučují podobně postiženým rodičům, aby se k nim přidali.

Jedním z lidí, kteří o něčem takovém uvažují, je i Václav Kříž. Styku se synem se marně domáhá už jedenáct let. Předseda Obvodního soudu pro Prahu 10 Jan Vyklický však jakékoli pochybení ze strany soudu odmítá.

"Pokud vím, tu ženu jsme za to, že brání otci ve styku s dítětem, odsoudili. Jsem ale zásadním odpůrcem představy, že si někdo zpacká život a pak žádá soud, aby to za něj vyřešil podle jeho představ. Je to vždycky otázka kompromisu," řekl Vyklický.

Podobný názor zastává i první náměstek ministerstva spravedlnosti Vladimír Král. Na to, že dotyční muži žalují český stát o tisíc eur za každý měsíc neuskutečněného kontaktu s dítětem od chvíle, kdy ve věci rozhodl soud, řekl: "Je to samozřejmě jejich věc, jakou částku se rozhodli požadovat."

České soudy podle něj mohou lidem, kteří brání druhému rodiči ve styku s dítětem, ukládat pokuty i odebírat dítě - a když to nedělají? "Je třeba v každém konkrétním případě dbát na zájem dítěte a ptát se, zda má smysl to takto hrotit a zda je zásah státu vždy to nejlepší řešení. My preferujeme dohodu rodičů. Pokud například matka doteď kontaktu bránila, lze snad při jeho vynucení očekávat, že najednou sklopí oči a bude před dítětem o otci mluvit hezky?" ptá se Král.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Natáčí se na 4K kamery RED, nastavení ostření a expozice má na starosti obsluha...
České volby v zahraničních televizích: Japonci sledují Okamuru, Němci ČSSD

Výsledky sněmovních voleb budou ve štábech českých politických stran sledovat zástupci médií z celého světa. Vyplývá to z informací mluvčích jednotlivých...  celý článek

U brněnské hvězdárny spadl podivný objekt.
Chci je oškubat, přiznává youtuber. Na dotaz o UFO radnice musí odepsat

Provokující český youtuber s přezdívkou MikeJePan zasypal radnice měst nejen v Libereckém kraji dotazy na výskyt UFO. Smyslem jeho aktivity ale není dozvědět...  celý článek

Volby 2017 na iDNES.cz
ON-LINE REPORTÁŽ: Volby do Poslanecké sněmovny

Dostane se do Poslanecké sněmovny nějaká nová strana? Kdo se stane vítězem? A jaká bude letos volební účast? Sledujte on-line reportáž na iDNES.cz.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.