Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Otcové nesouhlasí s tabulkami na alimenty. Dítě přitom stojí mnohem víc

  10:13aktualizováno  10:40
I kdyby soudci dávali alimenty v maximální výši podle nově navrhovaných tabulek, v mnoha případech by to nemuselo pokrýt ani polovinu obvyklých výdajů na dítě. S tabulkami tento týden přišla ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která chce, aby k nim soudy od května přihlížely.

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Podle Českého statistického úřadu stojí výchova desetiletého dítěte kolem sedmi tisíc korun měsíčně. Tři tisíce pět set by však na alimentech podle tabulky platil jen rodič s čistým platem přes 23 tisíc korun. Tolik většina Čechů zdaleka nemá. Průměrný čistý plat nedosahuje ani dvaceti tisíc, navyšují ho navíc lidé s extrémními příjmy.

Příjmy matek, které většinou mají na starosti děti, jsou k tomu všemu statisticky nižší než příjmy otců.

KOLIK STOJÍ DÍTĚ

Průměrné roční náklady na jedno dítě
Pokud jedno dítě žije v úplné rodině, potřebuje průměrně 125 tisíc korun ročně, tedy téměř 10,4 tisíc měsíčně. V rodinách se dvěma dětmi stojí každé z nich v průměru 103 tisíc korun a jedno ze tří dětí v rodině vyjde na 74 tisíc korun za rok. I v rodinách s nejnižšími příjmy stojí desetileté dítě 4 tisíce korun měsíčně.

Dítě v neúplné rodině
Náklady na ně se logicky zvyšují - například výdaje na bydlení či provoz auta se přepočítávají na méně lidí (rodič, který se odstěhuje, své náklady za bydlení a dopravu platí jinde). Desetileté dítě v neúplné rodině stojí v průměru 7,5 tisíce měsíčně, zatímco v úplné rodině je rodiče uživí za 6,5 tisíce. Osmnáctileté vyjde na dvojnásobek.

Zdroj: ČSSÚ

Nový návrh výše alimentů.

"Jsou na tom často hůř i proto, že se staraly o děti a nevěnovaly se vzdělávání či kariéře," říká socioložka Radka Dudová. Výdaje na děti se přitom dají srovnat s výdaji na dospělého člena domácnosti, podle analytika Otakara Hampla o co méně stojí jejich oblečení či jídlo, o to víc rodiče zaplatí za kroužky nebo školy.

"Dcera se rozvedla a musela si vzít hypotéku. Ale na přídavky na děti nemá nárok, úřady zajímají jen její příjmy, nikoli výdaje," popsala Zdena Horňáková z Otrokovic, které se návrh ministryně Kovářové líbí. Bývalý manžel její dcery odešel k nové rodině a o děti ztratil zájem. Vídá je asi čtyřikrát do roka.

I tohle může hrát roli při stanovování výše alimentů. "Pokud to jde, dáme v podobném případě otci vyšší výživné, protože musíme zohlednit i to, nakolik se o děti stará," popsal předseda soudcovské unie Tomáš Lichovník.

Předpokládá, že po vydání tabulek s doporučením, kolik procent z čistého příjmu rodiče mají tvořit alimenty, přibude žádostí o jejich zvýšení. Strach z návalu žalob však soudci nemají. "Lidé, kteří jsou nespokojení, se soudí už dnes," tvrdí.

Tabulky se moc nelíbí mužům, kteří se angažují ve sdružení Spravedlnost dětem. "Bylo by lepší, kdyby se rodiče dohodli třeba i s pomocí mediátora (prostředníka – pozn. red.) a zvolili buď střídavou péči, nebo jiný model, který by oběma víc vyhovoval. Situace, kdy jeden má děti a druhý musí jen platit, není ideální," řekl Luboš Patera, který se v otcovském sdružení rovněž angažoval. Tvrdí, že mnoho mužů má zájem o střídavou péči, ale soudy jim ji neumožňují.

Peníze mohou jít na spoření

Podle soudce je však zájem otců o střídavou péči minimální. "I kdyby se objevila zaujatá soudkyně, která by zájemce odmítla, může se odvolat. Pak jeho žádost posuzují tři soudci," přiblížil Lichovník.

Přesné statistiky neexistují, ale podle dotázaných soudců či sociálních pracovnic je pro zdejší poměry daleko typičtější následující situace: Rodiče se rozvedou, děti zůstanou u matky a ta dostane podprůměrné alimenty, které mnohdy ani otec neplatí.

"Během soudu jsme dohodli, že exmanžel bude kromě alimentů platit i polovinu výdajů, třeba na školu v přírodě. Jenže to nemáme v rozsudku a on na to dávno zapomněl," nastínila další situaci Kamila z Prahy.

Stále častější je však podle soudce Lichovníka i to, že soud rozhodne o velmi vysokém výživném – třeba o 15 tisících na dospívající dítě, protože rodič, který ho nevychovává, má nadstandardně velké příjmy.

Soudce také stále častěji stanoví – sám nebo na přání otce – že v hotovosti se bude vyplácet jen část peněz a zbytek míří třeba na spořicí účet.

Naštvaný otec: Mám platit 12 tisíc?

Muž, který platí výživné, s návrhem na novou úpravu alimentů nesouhlasí. MF DNES ho požádala o vysvětlení. Protože jde o citlivé rodinné problémy, redakce respektuje jeho přání zůstat v anonymitě: "Návrh mě nadzvedl a jistě i mnoho řádně platících otců, kteří si představili, jak se před soudy budou štosovat nabroušené bývalé partnerky usilující o navýšení peněz. Zvláště je-li to muž z Prahy vydělávající 40 tisíc čistého, který má za sebou dva rozvody a dvě nemanželské děti ve věku 16 a 18 let. Prvotní představa, že by měl platit exmanželkám 45 % platu, je frustrující. Jak by měl vyžít? Tak to nebude, soud zřejmě vyměří méně, ale podobné případy ministryně v návrhu neřeší. Bylo tak těžké "nastřelit" tabulku pro tyto "vícedětné" případy? Nebo spoléhá na povšechnou poznámku, že "konečná suma se může měnit podle speciálních potřeb dítěte nebo regionu"? Vrací se obrázek nabroušených matek... Slavný soude, poper se s tím! Naštvaného otce nejvíc zajímá, jak se budou soudci stavět ke "skrytým" nákladům. Odevzdá těch XY procent a nemusí dál řešit, že musí klukovi koupit novou bundu nebo boty? Počítá se s náklady na školu? Zaslouží si osmnáctiletá dívka studující v Olomouci dostávat 12 tisíc, zatímco její otec vydělává v Praze 60 tisíc? Bude se k penězům chovat odpovědně? Otázek je spousta a návrh je nedotažený, stejně jako postoje soudců."

"Bývalým" dětem stačí jen tisícovka?

Podle matky dvou malých synů (jméno rovněž nechtěla publikovat) jsou nová pravidla na místě – nejdůležitější je, kolik peněz dítě potřebuje. A žádné "bývalé děti" neexistují: Konečně se snad začne mluvit o tom, jak jsou alimenty nízké. Přijde mi nehorázné, že otcové (kteří platí většinou) dávají dítěti někdy sotva tisícovku. Chápu, že mohou mít nízké výdělky, ale mnohé matky taky a děti prostě živit a šatit musí. Sama mám alimenty vyšší. Ale ne o moc, což vzhledem k tomu, že bydlíme v hlavním městě, zdaleka nepokrývá ani polovinu nákladů. Nemluvě o výdajích navíc, v podobě školy v přírodě či letních táborů. Bývalý muž tvrdí, že jelikož mám děti v péči já, je tohle jen moje starost, a navíc jde podle něj o nadstandard. Letní prázdniny však mají devět týdnů, on si děti vezme na jeden a osm je na mně. A jen boty na dvanáctileté dítě stojí tisícovku. I kdyby měl muž platit na více velkých dětí a dát na ně necelou polovinu platu, říkám: No a? Mě děti už teď stojí více než polovinu platu. Kdybych je neměla, bydlela bych třeba v daleko menším bytě. Fascinuje mě, jak se po rozvodu člověk změní. Že muž, který se předtím nedivil, když na rodinu padla valná část jeho platu, najednou tvrdí, že dítě se dá uživit za dva tři tisíce. Ale rozsvítilo se mi, když jsem si přečetla pár webových debat mužů – berou to tak, že platí bývalým ženám. Nikoli dětem, k nimž se často rovněž chovají jako k dětem bývalým.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ostrý provoz na dálnici D11 u Hradce Králové (21.8.2017).
Na novém úseku dálnice u Hradce začal ostrý provoz, D11 teď měří 90 km

Silničáři otevřeli před patnáctou hodinou nový tříkilometrový úsek dálnice D11 u Hradce Králové. Stalo se tak 39 let poté, co celé dílo začalo růst od Prahy....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Absolventi medicíny nemohou nastoupit do ordinací, stát hledá nápravu

Stovka absolventů medicíny a zájemců o praktické lékařství nemůže pokračovat v dalším studiu. Znemožňuje jim to novela zákona o specializačním vzdělávání...  celý článek

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
Zastupuje zbrojaře, teď chce Hynek kandidovat na prezidenta

Jiří Hynek, šéf Asociace zbrojního průmyslu, která sdružuje zbrojařské firmy, by měl podle nové politické strany Realisté kandidovat na prezidenta. „Chtěl bych...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.